07.06.2018 07:00
(rup)
Zpravodajství
názory
Zobrazeno
1509x
Hodnocení
|
Dnes od 17:00 hodin v sále zastupitelstva budou zastupitelé Žamberka debatovat se zástupci Povodí Labe, projektantem a zástupci České inspekce životního prostředí na téma případných změn projektu a stavby protipovodňové ochrany (PPO). V této souvislosti zpravodajský portál Orlický.net položil několik otázek dvěma zastupitelům.
Projednávání PPO započalo v roce 2007. Tehdy zastával post starosty města Žamberk Tomáš Kalous (v září 2008 byl odvolán z funkce, poz. redakce) a od té doby je členem zastupitelstva. Agenda výstavby PPO v současné době spadá do gesce místostarosty města Oldřicha Jedličky, který má na starosti investice, dotace a finance. Investorem stavby PPO je Povodí Labe, státní podnik.
Nyní čtenářům přinášíme postoje a názory právě těchto dvou zastupitelů. Video z bouřlivého mimořádného zasedání zastupitelstva si můžete prohlédnou níže v odkazu.
Oldřich Jedlička /Ano 2011/
|
Tomáš Kalous /Nezávislí/
|
1. Byla stavba protipovodňových opatření nezbytná?
|
Záleží, z jakého úhlu pohledu se na věc díváte. Pokud chcete zlepšit ochranu obyvatel, jejich majetku a majetku dalších subjektů proti povodním, tak je realizace stavby nezbytná. Rozhodnutí o zahájení přípravy projektu protipovodňových opatření se datuje do roku 2008, kdy se tehdejší zástupci místní samosprávy rozhodli vytvořit podmínky pro zajištění vyšší úrovně protipovodňové ochrany.
|
To je těžké. Jinak bude na tuto otázku odpovídat občan bydlící v těsné blízkosti řeky a jinak ten, kdo bydlí třeba na Rozárce. V období sucha bude hodně lidí říkat, že stavba PPO je zbytečná a pokud dojde k další devastační povodni, jako tomu bylo v roce 1946, 1997 a 2000 (což v žádném případě nechci přivolávat), tak zase budou rezonovat hlasy, že stavba PPO měla být už dávno. Takže za sebe odpovídám, že ano. Chránit životy a majetek lidí v blízkosti Divoké Orlice má svůj smysl a je nezbytné být v tomto smyslu „ve střehu“ a neustále vylepšovat příslušná preventivní bezpečnostní opatření. Vedle striktního dodržování manipulačního řádu Pastvinské přehrady, efektivní komunikace mezi městem a příslušnými institucemi a orgány (s Povodím Labe, Krizovým štábem PO III, složkami integrovaného záchranného systému), je to právě PPO z pohledu stavebně-technického. Je ale potřeba zdůraznit, že konečná podoba PPO musí vedle bezpečnostních parametrů vymíněných Povodím Labe, brát také ohled na okolní veřejný prostor, tedy na oprávněné požadavky dotčených občanů a životní prostředí. Tady musí být jazýčkem na pomyslných vahách vedení města, aby citlivým způsobem sladilo zájmy obou stran. S ohledem na narůstající nespokojenost části zastupitelů a především dotčených občanů musím bohužel konstatovat, že tato moderátorská role se starostovi města Jiřímu Dytrtovi zcela vymkla z rukou.
|
2. Zhodnoťte aktuální stav protipovodňových opatření v Žamberku
|
Koncem října minulého roku vypověděl investor tj. Povodí Labe, státní podnik smlouvu s původním zhotovitelem stavby firmou NAWIMOR INWEST S.A., kdy tato společnost nebyla zjevně schopna realizovat dílo v požadované kvalitě a termínech. Navíc tato společnost řešila problémy spojené s úpadkem své mateřské firmy v Polsku. Dílo bylo před nastupující zimou sanováno a ze strany investora byli činěny kroky k výběru nového zhotovitele. V současné době je vybrán nový zhotovitel MADOS MT s.r.o. se sídlem v nedaleké Lupenici u Rychnova nad Kněžnou. Město by nyní mělo jako navrhovatel v návaznosti na nově vysoutěženou cenu projednat a schválit zastupitelstvem města smlouvu o financování akce. Po přerušení prací po vypovězení smlouvy se zvedla vlna kritiky veřejnosti a některých zastupitelů vůči způsobu dosavadní realizace i vůči projektu samotnému. Nejpalčivějším problémem je otázka zachování zeleně podél toku Divoké Orlice. Připomínky veřejnosti k projektu byly projednávány zejména v rámci proběhnuvších zastupitelstev města.
|
Tady musím svoji odpověď rozdělit na dvě části. Ptáte-li se mě na aktuální stav PPO, tedy na kvalitu a funkčnost stávajícího pobřežního opevnění vybudovaného v roce 1923, pak musím s velkou úctou k našim předkům říci, že ty zdi postavili velmi dobře. Svědčí o tom fakt, že dvě velké povodně z přelomu stolení jim vůbec neublížily. K menšímu sesuvu pobřežního zdiva došlo pouze v roce 1946 u „Bouchalů“ v blízkosti Železného mostu.
Pokud se ale ptáte na „žhavou“ současnost PPO, pak je potřeba zmínit pár faktů. Dne 10.11.2017 se v tištěných médiích objevily informace, že polská zhotovitelská firma ohlásila bankrot. Dne 5.12.2017 s
„staveniště je hrůza a běs“ a dále že: „současný stav Havlíčkova nábřeží je pro město nepřijatelný, chci jednat s Povodím Labe o změně projektu“.
Protože však starosta přes uvedené proklamace nic neučinil, byl dne 29.12.2017 vyzván skupinou zastupitelů, aby k problematice PPO svolal mimořádné Zastupitelstvo města, které se uskutečnilo dne 16.1.2018. To uložilo starostovi, aby jednal s Povodím Labe o připomínkách občanů a informoval o plnění tohoto úkolu jednou za měsíc zastupitele.
Dne 13.3.2018 se konalo další mimořádné Zastupitelstvo města. Mělo na programu jediné usnesení: Zastupitelstvo města bere na vědomí aktualizovanou projektovou dokumentaci (1/2018) k akci „Divoká Orlice, Žamberk, protipovodňová ochrana“. Toto usnesení nebylo přijato.
Dne 10.4.2018 se konalo řádné Zastupitelstvo města, na němž se zastupitelé a přítomní občané s údivem dozvěděli, že stavba PPO bude jen s minimálními změnami projektu pokračovat i nadále.
Pak se ale není čemu divit sílící kritice starosty, že neplní úkol, který mu byl zastupiteli uložen a dlouhodobě ignoruje připomínky občanů. Dokonce někteří občané začali sami napřímo jednat s Povodím Labe (bez účasti starosty)! Další lidé se sdružují, s cílem ochránit to, co ještě nebylo zničeno (viz. iniciativa Živý Žamberk). Navíc se okolnostmi kolem PPO začala zabývat Česká inspekce životního prostředí, která se vyjádřila, že vydané rozhodnutí o pokácení stromů na Havlíčkově nábřeží je stiženo vadami. Údajně se případem zabývá i Policie ČR. Do toho všeho přichází starosta s informací, že „teprve“ 4.5.2018 navštívil spolu s místostarostou Oldřichem Jedličkou náměstka ministra zemědělství, který jim údajně řekl, že termín dokončení stavby PPO v 11/2019 je nutné dodržet, jinak hrozí ztráta mnohamilionové dotace.
Ale zpět k odpovědi na položenou otázku. Stav nově budovaného PPO hodnotím jako tristní. Starosta v důsledku své nečinnosti (od 11/2017 do současnosti) dostal zastupitele do časové tísně, kdy jsou ve velmi krátké době nuceni zvolit něco mezi špatným a ještě špatnějším rozhodnutím.
|
3. Bylo možné, podle Vás, nastavit podmínky stavby tak, aby byla zachována zeleň podél toku Divoké Orlice či aby byly vzaty v potaz požadavky obyvatel?
|
Na tuto otázku se mi obtížné odpovídá, možná by jí lépe zodpověděl někdo, kdo byl na počátku u zadání celé akce. Jsem členem zastupitelstva města od roku 2014. Projekt protipovodňových opatření se začal připravovat již v roce 2008 a právě tehdy byly položeny základní kameny toho, co se dnes realizuje. Smlouva o dílo na vypracování projektové dokumentace k žádosti v rámci programu 129 120 - protipovodňová opatření na toku Divoká Orlice, Žamberk, uzavřená mezi městem Žamberk a Agroprojekcí Litomyšl spol. s.r.o., byla podepsána 24.1.2008 s termínem odevzdání 14.3.2008. V této smlouvě potažmo v předmětu díla vymezujícím vlastní zadání bohužel vůbec nebyly stanoveny požadavky města na nepoškození silnic, zachování stromořadí, přístupů k vodě, náhradní výsadbu v zájmu zachování kvalitního prostředí pro obyvatele. Zhotovená dokumentace vegetaci sice nějak řeší, avšak nedostatečně. Na základě této dokumentace bylo již 28.3.2008 požádáno o územní rozhodnutí a následně s dílčími úpravami bylo opakovaně požádáno o dotaci u Ministerstva zemědělství. V roce 2013 byla žádost o dotaci vyřazena, neboť nebyl vypořádán jeden stavbou dotčený pozemek z důvodu blokace církevního majetku a až žádost z roku 2014 podporu získala. Dokumentace k žádosti byla víceméně v rámci určité kontinuity převzata. Je pro mě trochu překvapením, že někteří zastupitelé, kteří byli u předmětného zadání již v roce 2008, nyní brojí vlastně proti tomu, co sami připravili.
|
Ano. Zkušenosti z jiných měst to jasně ukazují (Rapotín, Litomyšl, Třebíč).
Za prvé. Je potřeba zvolit takový dotační program, který je pro město, resp. zamýšlenou investici nejoptimálnější. V zásadě je možné využít prostředků, které poskytuje Ministerstvo zemědělství (to je náš případ), nebo prostředků z Operačního programu životní prostředí. Zjednodušeně řečeno je to tak, že národní program akcentuje výlučně parametry bezpečnosti a ochrany, zatímco evropský program klade důraz na to, aby realizovaná PPO byla „navíc“ šetrnější a vstřícnější vůči svému bezprostřednímu okolí, třeba právě zachováním zeleně. Mimochodem, zde musím poopravit mínění části veřejnosti, totiž že současná podoba projektu PPO nevznikla v roce 2007, ale až v letech 2011 až 2012, kdy se k němu vyjadřovaly příslušné orgány státní správy.
Za druhé. Když už se stalo to, že na podzim 2017 se započatá stavba zastavila (se všemi vadami a nedostatky), naskytla se tím vedení města jedinečná možnost využít této prodlevy k takovému přehodnocení celého projektu, aby nebyl jen souborem protipovodňových opatření, kdy jediným kritériem je cena stavby, ale aby výsledná podoba PPO komplexně řešila veřejný prostor, který bude šetrný k životnímu prostředí a nebude nenávratně devastován prostor okolo řeky. To se však nestalo, protože tento čas byl nicneděláním starosty zcela promrhán.
Za třetí. Požadavky obyvatel měly být rozhodně vzaty v potaz. Ne nadarmo se říká, že hlas lidu je hlasem božím. Proto znovu opakuji. Zastupitelstvo města si 16.1.2018 vymínilo, aby starosta shromáždil podněty a připomínky občanů, jednal o nich s Povodím Labe a následně informoval o výsledku tohoto jednání zastupitele. Jak prosté. Podnět č. 1 od Jana Nováka, který požaduje to nebo ono, Povodí Labe to nebo ono akceptuje či nikoliv, a dále připomínky č. 2,3,4 až třeba 18. S tímto materiálem pak mohli a měli pracovat zastupitelé, kteří by podle počtu, rozsahu, závažnosti a ne/akceptovatelnosti těchto připomínek ze strany Povodí Labe, mohli snadněji a hlavně v konsenzu s lidmi rozhodnout, jakým směrem se dál ubírat. Bohužel, to se také nestalo.
|
4. Zda vůbec a jak by měla stavba dál pokračovat? Kdo o tom rozhoduje?
|
Domnívám se, že nedokončení započaté stavby, která je navíc svázána s poskytnutím dotace a určitou odpovědností vyplývající ze smluvních vztahů, by nebylo moudré řešení. Je zapotřebí projednat a pečlivě zvážit připomínky veřejnosti a pokusit se v opodstatněných případech realizovat adekvátní změny v projektu. K realizaci změn v projektu je však zapotřebí vedle navrhovatele (města) souhlasu investora, projektanta a poskytovatele dotace případně dalších dotčených osob či správních orgánů.
|
Pokračovat ve stavbě PPO či nikoliv? To je asi tak stejná otázka, jako když dánský princ Hamlet deklamuje, zda být, či nebýt.
Podle dostupných informací město dosud vynaložilo na stavbu PPO zhruba 8 mil. Kč. Výsledkem je totální zničení Havlíčkova nábřeží. Pokud bude město pokračovat dál ve stavbě bez podstatných změn, tak za celé dílo včetně projektu zaplatí kolem 20 mil. Kč. Spolu s dotací ve výši zhruba 107 mil. Kč budeme mít „novou“ PPO za 127 mil. Kč. Povodí Labe bude spokojeno, protože betonové monstrum mu bude sloužit i v této podobě, hlavně když to bude co nejlevnější. A nám všem, kteří tady už léta žijeme a svoje město milujeme, ale i návštěvníkům a turistům, kteří naše město rádi navštěvují, zůstanou jen oči pro pláč z necitlivého a hlavně nenávratného zničení, teď už celého intravilánu Divoké Orlice.
Druhou možností, kterou město má, je pozastavit spolupráci s Povodím Labe jako investorem PPO do doby, než budou uspokojivě a řádně vyřešeny všechny nejasnosti projektu a oprávněné připomínky občanů. Zde připomínám výrok zástupce Povodí Labe, který zazněl dne 16.1.2018 na jednání Zastupitelstva města a je zároveň zaznamenán v zápise: „Povodí Labe realizuje to, co město navrhlo, Povodí Labe nechce realizovat nic, co by město nechtělo. Pokud budou návrhy, lze je řešit, ale rovná se to komplikacím. Buď budeme pokračovat ve stavbě, nebo se začnou řešit změny a stavba se zastaví. Kdo změny uhradí? Smlouva říká, že všechny změny hradí navrhovatel, přestože naše aktuální situace je složitá a nebráníme se jednání o změnách. Povodí Labe bude respektovat rozhodnutí města o změnách, nechceme budovat nic, co město nechce“. Jinými slovy, město mělo, a soudím, že stále má, možnost prosadit si takové změny v projektu PPO, které jsou v zájmu dotčených občanů, jsou v souladu s daným veřejným prostorem a berou ohled na kvalitu životního prostředí.
Zároveň musí vedení města přesvědčit dotační orgán, kterým je Ministerstvo zemědělství, aby schválil posunutí termínu dokončení stavby, protože i tak je dost nereálné, že by nový zhotovitel, firma MADOS MT s.r.o., dokončil stavbu v předepsaném termínu.
Suma sumárum. Jako zastupitel města se vší odpovědností říkám: podle stávajícího projektu stavba PPO dál pokračovat nemůže. Nebude-li možné projekt PPO přepracovat a realizovat tak, aby v rámci této dotace komplexně řešil veřejný prostor, který bude šetrný k životnímu prostředí a nebude nenávratně devastovat prostor okolo řeky (nebude schopen zachovat genius loci), tak je lepší zbylou část PPO nerealizovat a řešit ji z jiného dotačního programu. Nebude-li ani to možné, přikláním se k tomu, aby město ze svých zdrojů zajistilo uvedení Havlíčkova nábřeží pokud možno do původního stavu. Jsem přesvědčen, že výše takto vynaložených nákladů se nebude nijak výrazně lišit od částky, kterou by město paradoxně vynaložilo na devastaci celého toku Divoké Orlice.
Pro pořádek ještě odpovím na druhou část otázky. Jedině Zastupitelstvo města jako nejvyšší orgán může rozhodnout, co bude dál.
|
5. Co osobně Vy, jako zastupitel, uděláte proto, aby byly odstraněny vady v projektu.
|
Jde o to, co považujete za vadu. V případě opodstatněných připomínek k projektu jsem připraven tyto změny podpořit a dělat svoji práci tak, jak veřejnost očekává. V současné době se například snažím pomoci k dosažení dohody mezi městem a majiteli pozemků za starým zimním stadionem, kde by v případě realizace změny došlo k záchraně části lipové aleje.
|
Podle toho, jak je otázka formulována, tak už také Orlický.net vnímá, že projekt PPO trpí vadami. To je dobře. Naopak, starosta nad zásadními nedostatky projektu PPO zavírá oči a fakticky tak dává zelenou tomuto podivnému nakládání s veřejným majetkem. Někteří zastupitelé se dokonce cítí podvedeni, protože když se projekt PPO schvaloval, dělo se tak na základě vizualizací stavby předložených starostou, z nichž bylo patrno, že po dokončení PPO se v dotčeném území kvalita veřejného prostoru dokonce zvýší. Naopak někteří zastupitelé jsou tak flexibilní ve svých názorech, že když proti PPO hlasitě protestovali pouze občané Jiří Merganc a Petr Volf, tak jim to bylo úplně fuk. A hle, když je sál Zastupitelstva města plný rozzlobených petičníků, tak farizejsky prohlašují, že „vítají jejich iniciativu“ a děkují jim. To přece není normální.
Nemohu si pomoci, ale stále víc mě okolnosti kolem PPO začínají připomínat aféru s názvem Pěší zóna. Tenkrát také starosta ubezpečoval zastupitele a občany, že je všechno v pořádku a říkal, že není žádný důvod zastavovat probíhající stavbu. A jak to dopadlo, víme všichni. Byl bych hrozně nerad, kdyby se naplnila slova, pronesená jedním občanem na jednání Zastupitelstva města: „PPO je takový tunel, proti kterému je Pěší zóna pouhý čajíček“.
A co mohu udělat jako zastupitel, aby byly odstraněny vady v projektu? Je to jednoduché. Budu dál trvat na tom, aby starosta už konečně začal dělat to, co jsme mu v 1/2018 dali za úkol: shromažďovat a řešit připomínky občanů. Teprve potom se můžeme bavit o tom, zda stávající projekt PPO vyžaduje menší či větší změny, nebo zda je tak špatný, že od něj úplně ustoupíme. Nenaslouchání, ba dokonce ignorování oprávněných požadavků lidí a hloupě bagatelizující výroky, že stěžovatelé jsou „jenom“ dva (a jeden z nich „dokonce“ ani není občan), vedly k tomu, že petici za okamžité zastavení PPO podepsalo k dnešnímu dni zatím 150 lidí. V tomto kontextu jako zastupitel zásadně odmítám (z důvodů, které už jsem zmínil), rozhodovat o změnách projektu PPO ve stylu: nemožné ihned a zázraky do tří dnů.
|
6. Jaká máte očekávání od společného jednání zainteresovaných stran a veřejnosti, naplánované na 7. června 2018?
|
Očekávám, že se dozvíme odpovědi na otázky spojené s požadovanými změnami v projektu, že zástupci investora a projektanta nám budou schopni přiblížit, co je reálné, co je reálné méně a co případně v návaznosti na podmínky dotačního programu reálné není.
|
Předem říkám, že se budu rád mýlit. Problém je ale v tom, že představa Povodí Labe, jak by PPO měla vypadat, se začíná stále víc a víc rozcházet s názory a požadavky petičníků, resp. dotčených občanů. Paradoxně, čím víc se o věci diskutuje, tím víc se obě zmíněné strany od sebe vzdalují. Budu se opakovat. Starosta, který měl být tím moderátorem hledajícím konsenzuální řešení, v této nezastupitelné roli selhal.
I když bylo poslední Zastupitelstvo města 29.5.2018 velmi bouřlivé a starosta si mohl od hojného počtu přítomných občanů vzít vcelku jednomyslnou zpětnou vazbu, že PPO dle stávajícího projektu prostě odmítají, přesto neváhal dát hlasovat o usnesení, kterým by se schválila nová smlouva o financování PPO mezi městem Povodím Labe a Ministerstvem zemědělství, která by ve své podstatě umožnila okamžité obnovení stavebních prací. Usnesení nebylo schváleno. Zatím. Parní válec, bezduchý stroj, který nekouká doleva ani doprava se tak na chvíli zastavil. Pokud se znovu rozjede, tak převálcuje vše, co mu stojí v cestě.
|
7. Jaký je Váš nejsilnější/nejzajímavější dojem z mimořádného jednání zastupitelstva a debaty s obyvateli města, které se konalo v úterý 29. května 2018?
|
Za nejsilnější a současně nejzajímavější dojem z mimořádného jednání zastupitelstva považuji početnou účast a velký zájem veřejnosti o tuto záležitost, což dokládá o jak palčivý problém se jedná.
|
Můj nejsilnější dojem? To, jak se křehká žena, Lenka G., postavila do cesty tomu parnímu válci.
|
|