15.09.2010 13:08
-kr-
Zpravodajství
krimi
Zobrazeno
5171x
|
V Pěčíně byla ukradena další pamětní deska, tentokrát z roku 1906, zasazená na paměť postavení tísícího kilometru místních drah v Rakousko-Uhersku. Vloni v prosinci byla ukradena busta TGM, která byla v obci poprvé odhalena roku 1936, za 2. světové války ukryta na zahradě jejího tvůrce Leoše Kubíčka a instalována 1945.
V listopadové noci roku 1953 desku TGM občané zakopali do Štefkovy březiny, v noci 13. dubna 1968 ji vykopali, na dvorku kovárny u Josefiových očistili a na dvoukoláku dopravili k pomníku, kde ji pomocí hrázek, lana a kladky dostali na podstavec. V době normalizace byla tajně sejmuta a odvezena do muzea v Rychnově. Po pádu komunistického režimu byla na požádání obci vrácena a 9. prosince 1989 vyzvednuta na původní místo. 9. prosince 2009 byla busta TGM ukradena. Stalo se tak na den a měsíc přesně po 20 letech.
26. července 2010 byla na Policii ČR oznámena ztráta bronzové pamětní desky Leoši Kubíčkovi z domu č.p. 3, v němž tvořil, a jež byla odhalena 18. října 1987 u příležitosti 100. výročí jeho narození. 11. srpna 2010 byly odcizeny dvě bronzové desky z pomníku padlých v 1. světové válce rozměrech 120 x 60 x 3 cm - byly umístěny na pomník v 1936 spolu s bustou T. G. Masaryka. Rovněž v tu noc byla značně poškozena pamětní deska malíře Jana Trampoty, ale pachatelům se nepodařilo desku oddělat, protože byli vyrušeni. K dovršení všeho byla ze soboty na neděli 12. září 2010 ukradena i pamětní deska 1000 km drah. Ta byla osazena roku 1906 u pěčínského tunelu na počest postavení tisícího kilometru místních tratí v Rakousku-Uhersku.
V kronice obce Slatina nad Zdobicí se dočteme, že tzv. pěčínský tunel musel být prodloužen z plánovaných 74 m na 102 m a u severního portálu musela být vybudována 30metrová opěrná zeď, aby bránila silným bočním tlakům hornin. Stavbu vedl Ital Gardelli a jeho zeťové Soravio a Tumej Germenegildo, pískovcové kameny byly přiváženy z blízkých Hradčan, pečlivě přisekávány a zasazovány do klenby (tuto práci vykonávali hlavně Charváté a Italové). V srpnu 1906 začalo postupné propouštění dělníků, a tak se velká část z nich nedočkala kolaudačních pochůzek a ani policejně - technické zkušební jízdy 12. října 1906. Tento den byla do opěrné zdi severního portálu pěčínského tunelu osazena pamětní deska. Podle předávacího protokolu dosáhla stavební délka dráhy 19,542 km, nejvyšší stoupání mělo 28,9. Při nadmořské výšce Doudleb nad Orlicí 285,10 m n.m. a Rokytnice v Orlických horách 562,45 m n. m. zdolávala trať výškový rozdíl 277,35 m.
Na rokytnické planině probíhala práce hladce a bez větších potíží. Za zmínku ale stojí epizoda, která dokazuje, že naši předkové měli citlivý vztah k přírodě. Krátce před tím, než měl být poražen starý buk, který stál v ose dráhy, přišla k podnikateli stavby Zdeňku Krulišovi deputace občanů s prosbou, aby památný strom zachoval. Přestože musela být už rozestavěná trasa na třísetmetrovém úseku posunuta a proveden výkup dalších pozemků, strom zůstal stát a stojí zde dodnes. Je znám pod názvem "drážní buk".
|
Ukradli bustu TGM
|