František Trejtnar

Absolvoval školu leteckého dorostu v Prostějově a stal se pilotem Československé armády. Po obsazení naší republiky Němci v roce 1939 odešel do Polska. Zde vstoupil do československé vojenské skupiny. Za krátký čas spolu s dalšími odjel do Francie, kde byl zatím přijat do Cizinecké legie. Když německým útokem 1. září 1939 na polský Gdansk vypukla válka, byl přeřazen do naší tvořící se zahraniční armády ve Francii a poslán do přeškolovacího pilotního výcviku.

19. března 1941 byl přemístěn k technické jednotce jako zalétávací pilot na přezkušování nových letounů z výroby před jejich odesláním k bojovým perutím. V tomto zařazení nebyl František Trejtnar spokojen a žádal o opětovné zařazení k operačnímu létání. Bylo mu vyhověno a vrátil se ke své původní peruti. 5. června 1942 při leteckém souboji poškodil jeden letoun Fw-190 a hned 10. června poškodil další Fw-190 a jeden sestřelil. Tento typ německých stíhacích letounů byl nový a některými svými parametry převyšoval britské Spitfiry. 23. června při jednom z dalších vzdušných soubojů s německým Fw-190 zatlačil František Trejtnar tento letoun do hloubky anglického území, sám byl však zraněn jeho střelbou a vzápětí sestřelen. Souboj trval 20 minut. Při seskoku padákem si zlomil nohu, a následoval jeho pobyt v nemocnici.
Tento vzdušný souboj ale vešel do historie a vyřešil tak problém, který v Anglii řešili a jehož podstatou bylo získání tohoto německého letounu – za tímto účelem byla v Anglii připravena operace Airthief – odvážná akce, která by jistě nezůstala bez obětí, byla naplánována na červenec 1942, jejímž cílem bylo ukrást Fw-190 z jednoho ze severofrancouzských letišť a přeletět s ním do Anglie. Operace ale nakonec byla odvolána.

9. května 1945 se oženil a spolu s ostatními československými letci z Velké Británie se vrátil zpátky do vlasti 13. srpna 1945. Následovala další vyznamenání. Byl převelen do Brna na štáb letecké divize jako náčelník operačního oddělení. Ještě 1. března 1948 byl povýšen do hodnosti majora, ale nad západními letci se již výrazně smrákalo. 1. června 1950 byl propuštěn z činné služby, následovalo vystěhování z bytu. Volba civilního zaměstnání byla pro bývalé západní letce silně omezena. Nastoupil do Prádelen a čistíren Brno jako technik strojů. Zemřel 4. prosince 1982 v Brně ve věku 65 let. Rehabilitován politicky i morálně v roce 1991 a následně byl povýšen do hodnosti plukovníka in memoriam.