Obnovu těchto objektů inicioval na vládní úrovni místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. „Jsem rád, že se mi problém obnovy pevnostních měst v Terezíně a Josefově povedlo přenést na úroveň vlády. Vláda se k dlouholetému problému postavila čelem a jasně řekla, že jí budoucnost těchto dvou unikátních měst není lhostejná. I vzhledem k tomu, že jsou prostory budov v Terezíně spjaty s nejpohnutější historií českého národa během 2. světové války, kdy byl Terezín přeměněn na židovské ghetto, je třeba zachovávat paměť národů také prostřednictvím péče o objekty v tomto pevnostním městě. Svým postojem jsme dali jasně najevo, že se chceme podílet na obnově a koncepci budoucího využití obou měst,“ řekl Ivan Bartoš. Města Terezín a Jaroměř, jejíž součástí je pevnost Josefov, mají na svém území tak rozsáhlé a specifické komplexy pevnostních a vojenských objektů, že průběžná péče o ně mnohonásobně přesahuje finanční možnosti obou měst. Objekty v Terezíně jsou navíc na hraně fyzické životnosti, vážné škody na zastřešení jednoho z nich způsobila také silnější letní bouře. Vzhledem k významu Terezína v evropských dějinách je jeho současná zchátralost pro Českou republiku ostudou na mezinárodním poli. Jelikož se problematika obnovy historicky cenných objektů v obou městech řeší již mnoho let a bez viditelných výsledků, bylo nutné, aby k této věci zaujala vláda ČR na základě materiálu Ministerstva pro místní rozvoj svůj strategický postoj. Hlavní příčinou dlouhodobě přetrvávajícího neuspokojivého stavu objektů je do dnešní doby chybějící ucelený a udržitelný koncept revitalizace obou pevnostních měst. Pro řešení celé řady problémů spojených s obnovou Terezína a Josefova bude vytvořena speciální vládní komise za účasti ministrů pro místní rozvoj, financí a kultury, dále pak obou dotčených měst a příslušných krajů. Komise se bude zabývat jak rychlou sanací nejvíce postižených objektů, tak přípravou udržitelného konceptu majetkoprávního uspořádání a provozu objektů v pevnostních městech. Do procesu regenerace by měl být zapojen jak veřejný, tak i soukromý sektor. Jedná se o dlouhodobý úkol, který bude kromě různých finančních zdrojů vyžadovat také zapojení různých partnerů, od místních lidí až po fundované experty z tuzemska i ze zahraničí. Ministerstvo pro místní rozvoj odhaduje investiční náklady na záchranu a kompletní revitalizaci objektů na minimálně 4,7 miliardy korun, což bude vyžadovat zapojení širokého komplexu finančních zdrojů včetně hledání vhodných evropských fondů.