Vzniká tak absurdní paradox. Na jedné straně slavíme investici, která měla přinést nevídanou efektivitu, na straně druhé rušíme oddělení, které tvoří samotné srdce regionální identity.

Argumentace vedení nemocnice a kraje se dlouhodobě točí vedle nedostatku rodiček kolem dvou os: peněz a lidí. Ředitel Luboš Mottl slibuje, že nový monoblok díky společné logistice ušetří až 25 milionů korun ročně. Zároveň však vedení holdingu konstatuje, že ztráta porodnice dosahuje 20 milionů korun.

Tady selský rozum naráží na politickou realitu. Pokud má nový pavilon přinést úsporu 25 milionů, proč tyto prostředky nepoužít právě k zalepení dvacetimilionové díry v rozpočtu porodnice? Proč vedení kraje iniciovalo rozvázání smluv s pojišťovnami dříve, než se proklamovaná „synergie“ nového pavilonu vůbec mohla v praxi vyzkoušet?

Jedním z odborných argumentů pro uzavření se stal nedostatek specialistů, především anesteziologů a porodníků. V tomto bodě mají kritici i zastánci uzavření v něčem pravdu, ale každý vidí jinou část mince.

Moderní medicína je v otázce porodů neúprosná. I kdyby se v Rychnově narodilo jen jedno dítě denně, bezpečnostní standardy vyžadují neustálou přítomnost kompletního týmu. Bez anesteziologa připraveného k okamžitému zásahu u akutního císařského řezu nelze porodnici legálně ani eticky provozovat. Právě anesteziolog je tím „úzkým hrdlem“ – bez něj se sály prostě neotevřou.

Problém je však v tom, že vedení nemocnice rezignovalo na boj o tyto experty. Místo aby využilo nový, špičkově vybavený pavilon jako lákadlo pro mladé lékaře, raději vyvěsilo bílou vlajku. Malý počet porodů navíc vede ke ztrátě akreditací pro vzdělávání, což vytváří začarovaný kruh: mladí lékaři nepřicházejí, protože v Rychnově nemohou profesně růst, a starší lékaři odcházejí za lepším zázemím do Náchoda nebo Ústí. Navíc nemocnice Rychnov a nemocnice Náchod jsou jedna organizace. V Rychnově podle dostupných informací dlouhodobě  sloužilo 2,75 porodníka, v Náchodě údajně necelých dvacet.

Největší manažerskou chybou zůstává fakt, že se nepočkalo na rok 2026. Pokud má nový pavilon umožnit sdílení anesteziologů a sester napříč obory – od chirurgie přes ortopedii až po urgentní příjem – proč by tentýž tým nemohl krýt záda i porodnici v téže budově?

Vedení slibovalo, že urgentní příjem přinese totální změnu v efektivitě. Pokud je to pravda, měl být nový monoblok záchranným lanem, nikoliv hrobníkem rychnovského porodnictví. Místo toho jsme se dočkali informační mlhy, kdy nemocnice odmítá zveřejnit reálné počty úvazků porodníků v Rychnově nad Kněžnou a v Náchodě, prý aby nedošlo k „nepochopení“, ačkoliv se jedná o jednu a tu samou organizaci.

V Rychnově vyrostla stavba za miliardu. Je moderní, úsporná a technologicky vyspělá. Ale je také pomníkem politické neochoty bojovat za víc než jen za tabulkovou efektivitu. Zatímco politici si budou při stříhání pásky gratulovat k úspěšné investici, místním zůstane pocit, že se stali obětí čísel v Excelu.

Miliarda z veřejných peněz postavila zdi. Lidi, kteří by v nich chtěli přivádět na svět děti, ale vedení nechalo odejít ke konkurenci, aniž by se podle městských zastupitelů pokusilo o jedinou kampaň, audit mezi rodičkami nebo motivační program pro lékaře. Šance ověřit „rychnovský zázrak“ v roce 2026 byla zahozena. Pro region, který je díky průmyslu motorem krajské ekonomiky, je to vizitka víc než smutná.