Firma vznikla v roce 1991 tak, že jsem pracoval v automobilce a chtěl jsem si zkusit podnikat sám a uživit se vlastní činností. Po revoluci to byla úžasná doba. Kdo nebyl, jak já říkám, úplně blbý, tomu se dařilo. A kdo si vydělané peníze hned neužil, ale vrátil je zpátky do firmy a firmu budoval, tomu se dařilo také.

První tři roky moje rodina nedostala ani korunu. Žili jsme z mateřské a všechno se muselo vracet do firmy. Budovaly se prostory, pak se koupil areál. Teprve když byl hotový, tak jsme si s pěti dětmi v panelovém bytě 3+1 postavili vlastní dům. Až když byla firma vybudovaná a všechno hotové.

Samozřejmě by se lépe podnikalo v oblastech, kde není velký průmysl a kde jsou tím pádem nižší mzdy. Můžu například říct, že na Vysočině máme spřátelené nábytkářské firmy a vím, že mzdy THP jsou tam zhruba o 20 % nižší než u nás. Přítomnost automobilky tady samozřejmě zlepšuje pracovní podmínky pro zaměstnance, ale pro firmy je to náročnější.

Pracují u nás převážně místní lidé. Aktuálně máme 115 zaměstnanců, z toho zhruba 10 Ukrajinců.

Spolupracujeme se Střední školou řemeslnou v Jaroměři, což je nejbližší škola, která na naši žádost otevřela obor čalouník. Studenti z jaroměřské školy k nám jezdí na praxi a daří se nám občas některého z nich u nás i zaměstnat.

Co se týče dodavatelů, snažíme se spolupracovat hlavně s firmami z regionu, abychom neplatili zbytečně dlouhou dopravu přes celou republiku. Dodavatele kovu a plastových výlisků máme do deseti kilometrů.

Dnes bych si začít podnikat hodně rozmýšlel. Tenkrát to bylo strašně snadné, protože neexistovalo konkurenční prostředí. Dnes je konkurence ve všech oblastech. Kdo chce začít znovu, musí mít opravdu dobrý nápad, hodně se snažit a být schopný ve více směrech. Trh je dnes prakticky vším nasycený.

Snažíme se pracovat poctivě a kvalitně. Používáme nejkvalitnější dostupné materiály na trhu. Když jsem byl před rokem a půl na veletrhu Interzum v Německu a mluvil se zástupci firmy, od které odebíráme pěny, řekli mi: „Pane Jechu, vy jste jediná firma v České republice, která používá pěny o hustotě 55 kg.“

Byl jsem hodně překvapený. Je to nejvyšší kvalita, kterou lze pořídit, ale nemyslel jsem si, že jsme jediní, kdo je ochotný to zaplatit. Díky těmto pěnám má nábytek vysokou životnost a jejich vlastnosti se ani po 10–15 letech nemění. To se u sedaček z řetězců říct nedá.

Nejhektičtější období bylo během covidu a krátce po něm, kdy byl růst cen nekontrolovatelný. Dnes se situace ustálila.

Co se týče energií, umíme se s tím popasovat. Topíme plynem, ale protože máme nové, kvalitně izolované haly, spotřeba je nízká a nijak nás to výrazně neomezuje.

Každý rok přicházíme s nějakou novinkou. Dnes se hodně mluví o udržitelnosti a my říkáme, že nejudržitelnější výrobek je ten, který nemusíte znovu vyrobit.

Proto pro nás pětiletá záruka rozhodně nekončí. Nabízíme doživotní servis a běžně zákazníkům po 15–20 letech sedací soupravy přečalouňujeme. Vyberou si novou látku a díky tomu, že konstrukce i výplně jsou stále kvalitní, případně se vymění pěna, mají doma prakticky novou sedačku.

Výroba nám stále roste, zejména v pečovatelském programu, a otevírají se nám možnosti v zahraničí. Potřebujeme se proto rozšířit.

Chtěli jsme koupit jeden velký areál v Dobrušce, ale majitelé ho nakonec prodali jiné firmě. Momentálně máme na stole jiné řešení, o kterém jednáme.

Vidím problém v tom, že máme spoustu zkušených fachmanů, kteří stárnou, ale noví nepřicházejí. Mladší generace už nemá k řemeslu takový vztah, jaký měla ta starší.

Dříve lidé nastoupili do firmy a pracovali tam celý život. Dnes mladí sbírají zkušenosti a často mění zaměstnání. Řemeslo už je tolik netáhne a kvalifikovaní pracovníci budou chybět.

Lidé, kteří u nás pracují, jsou spokojení. Máme tu mnoho zaměstnanců, kteří jsou u nás přes 20 let. Fungujeme spíš jako rodinná firma – všichni si tykáme, panuje tu přátelská atmosféra.

Nehrajeme si na velké podnikatele, jsme s lidmi v jedné rovině. Už 22 let jezdíme společně na dovolenou, obvykle kolem 70 lidí.