Kulturní statky, které jsou na celorepublikovém seznamu, lze nominovat do mezinárodního Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO). "Těší nás zapsání tradice krajkářství na celorepublikový seznam nemateriálních statků. Vamberk je s historií paličkovaných krajek svázán téměř čtyři sta let a stal se centrem krajkářské výroby v Podorlicku. Toto umění si předávají generace mezi sebou a zápis krajkářství na celorepublikový seznam je pro nás a celé Vamberecko, kam krajkářství neodmyslitelně patří, velkým uznáním a oceněním,“ říká náměstkyně hejtmana Martina Berdychová, která je odpovědná za oblast školství a kultury. Rada Královéhradeckého kraje schválila v únoru 2019 podání návrhu na zapsání Tradice krajkářství na Vamberecku na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Od ledna 2020 je na celorepublikový seznam zařazeno, což splňuje podmínku pro nominaci zápisu na mezinárodní Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva. "Vamberecké krajkářství můžeme označit za reprezentativní fenomén nejen našeho kraje, ale i za fenomén, který přesahuje hranice naší republiky. Paličkovaná krajka má pro svou rozmanitost výsostné postavení mezi ostatními krajkářskými technikami. Naším cílem je zapsat krajkářství na seznam UNESCO, například ve společné nominaci se Slovenskem či Německem. V těchto zemích, na rozdíl od Podorlicka, se toto umění rozvíjelo v hornických oblastech,“ doplňuje hejtman Jiří Štěpán. Za dobu existence a znalosti řemeslné techniky paličkování se na způsobu paličkování a používaném vybavení prakticky nic nezměnilo. Základní pomůckou pro práci krajkářky je tzv. herdule, tedy látková poduška, která se naplní pilinami nebo senem a má snímatelný potah. Mezi další nepostradatelné pomůcky patří soustružené paličky z tvrdého dřeva a kovové špendlíky. Zatímco technologie výroby paličkované krajky je po staletí neměnná, krajka samotná procházela a prochází vývojem podle dobového vkusu a módy. Znalost paličkování se na Vamberecko dostala po třicetileté válce, kdy zdejší panství připadlo šlechtickému rodu Grambů, původem ze zemí dnešní Belgie. V roce 1889 byla ve městě Vamberk zřízena krajkářská škola, která napomohla udržet a dále rozvíjet vysokou úroveň místní znalosti paličkování a působí zde s nepřerušenou tradicí dodnes. Na začátku 90. letech minulého století byla existence školy ohrožena. O záchranu se postaralo tehdejší vedení Okresního domu dětí a mládeže v Rychnově nad Kněžnou, které krajkářskou školu přijalo pod svá křídla a zachránilo ji tak pro budoucí léta. Stabilizovanou školu převzalo v roce 2005 město Vamberk. Ve Vamberku se udržela tradice výroby lidových krajek až do 20. století, kdy z jejich bohatství čerpalo i družstvo Vamberecká krajka, zaměstnávající ve své době až 400 krajkářek, které realizovaly krajky od našich předních výtvarnic. Od devadesátých let minulého století se na propagaci krajkářství podílí město Vamberk, které je každoročním pořadatelem Krajkářských slavností, respektive Mezinárodního setkání krajkářek a je spolupořadatelem prestižní přehlídky Bienále české krajky. Díla uváděná na Bienále prokazují životnost starobylé techniky, která se dokázala prosadit i v současné době.