Dnes už přibližně dvě třetiny dětí žijí se svými vychovateli v bytech a domcích podobně jako běžné rodiny. Zbavily se nálepky na dveřích a prvoplánového označení „děti z děcáku“. Pardubickému kraji, který se transformací dětských domovů zabývá déle než 10 let, nyní výrazně pomáhají k dokončení celého plánu evropské fondy.

U zrodu změn stál v roce 2015 tehdejší radní, nyní náměstek hejtmana Pavel Šotola: „Díky prvnímu grantu z norských fondů jsme měli příležitost zpracovat transformační plány všech dětských domovů a dětských center. Krajská rada byla změnám nakloněna, ale museli jsme pro ně získat také personál domovů a center, který léta pracoval v zaběhnutém režimu. Pracovníci zařízení se s námi zajeli podívat do jiných evropských zemí, kde už měli jiné formy péče vyzkoušené, kde to fungovalo, a vyslechli si vesměs pozitivní zkušenosti. A po sérii vzdělávání pracovníků nastala pro nás fáze hledání bytů ke koupi nebo k pronájmu, stavba domků, rekonstrukce. Naštěstí na kraji po celou dobu držíme kontinuitu v tomto směřování i při změnách v krajské radě, takže jsme se zhruba po deseti letech už opravdu přiblížili k cíli.“
Pardubický kraj zřizuje nyní pět dětských domovů. „Odbor školství řídí dva velké domovy v Dolní Čermné a Pardubicích po sedmi rodinných skupinách, středně velký je domov v Holicích s pěti skupinami a po třech skupinách mají domovy v Poličce a Moravské Třebové,“ vypočítává radní pro školství Josef Kozel.
„Využili jsme možnosti Národního plánu obnovy, díky kterému získáme domky pro celkem 10 rodinných skupin a navíc koupíme šest dalších bytů v bytových domech. Většina zbývajících skupin se přestěhuje do jara 2026, poslední hotový bude dvojdomek v Pardubicích do března 2026,“ vysvětluje radní pro evropské fondy Roman Línek.

Už nyní dvě třetiny dětských domovů v kraji fungují komunitně. S transformací mají dobré zkušenosti, spokojenější jsou jak pracovníci, tak děti. Vzniká větší pocit důvěry, zlepšily se vztahy. Život v rodinné skupině mimo ústav vede děti k větší zodpovědnosti a samostatnosti. Mají více soukromí a díky tomu mají mnohdy i častější kontakt se svou biologickou rodinou. Učí se fungovat i mimo skupinu, vyjít ze své bubliny.
„My se nyní snažíme využívat další evropské projekty ke vzdělávání zaměstnanců domovů a k lepší spolupráci s dalšími orgány péče o dítě. Naším cílem je předcházet odebírání dětí z rodin včasnou pomocí při problémech, hledání pěstounských rodin a teprve potom uvažovat o umístění dítěte v rodinné skupině dětského domova. Záleží nám na tom, aby se do života dětí nedostávaly ústavní prvky výchovy,“ dodává Pavel Šotola.
„V nejbližší době kraj převezme dva byty v Pardubicích, které jsou pořízené z Národního plánu obnovy pro dvě skupiny dětí z pardubického Dětského domova. Následovat budou ještě letos byty a domky v Moravské Třebové, Lanškrouně, v Horním Jelení, Dolním Třešňovci, Poličce, Letohradu a na dalších místech pak v příštím roce,“ konstatuje hejtman Martin Netolický.