„V rámci krajského rozpočtu bohužel i příští roku připravujeme podle stávajícího rozpočtového určení daní, což má dopad na celou řadu oblastní včetně investic či dotační politiky k obcím. Bohužel nejsme schopni, i když děláme maximum, jakkoliv tyto objemy zvyšovat. Dobrou zprávou však je, že díky dobré práci s rozpočtem kraje předpokládáme, že daňové příjmy za prosinec budeme schopni přesunout do rozpočtu roku 2026, a to s dominantním zaměřením na investiční činnost kraje,“ uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Náměstek hejtmana pro oblast investic a sportu Dušan Salfický hovořil nejen o dotačních programech kraje na rok 2026, ale také o realizovaných investičních akcích. „V loňském roce jsme dokončili 17 staveb v celkové hodnotě 2,385 miliard korun, momentálně realizujeme 44 staveb v částce 2,159 miliardy korun, a to nezapočítávám stavby, které má v gesci naše Správa a údržba silnic Pardubického kraje,“ řekl Salfický. „V rámci podpory sportu a volnočasových aktivit jsme v letošním roce poskytli dotace v objemu necelých 70 milionů korun, a to v rámci 575 žádostí. Jedná se o podporu sportování a aktivního trávení volného času, obnovu a výstavbu sportovní infrastruktury či obnovu sokoloven,“ doplnil Salfický. Pavel Šotola, náměstek hejtmana pro oblast sociální péče a neziskového sektoru, hovořil v rámci své prezentace nejen o financování sociálních služeb, ale také o investicích spojených s transformací péče. „Celkem máme zahájené investiční akce za částku přesahující 400 milionů korun a pro transformaci péče v sociálních službách poptáváme další možnosti pozemků v oblasti Pardubic, Ústí nad Orlicí, Letohradu a Lanškrouna. Budeme velmi rádi, pokud s námi budou místní samosprávy nadále spolupracovat tak, jako tomu bylo například v Kunčině nedaleko Moravské Třebové,“ sdělil Pavel Šotola. Velkým tématem těchto setkání je vždy doprava. Náměstek Ladislav Valtr proto hovořil nejen o změnách v železniční dopravě či úpravě tarifu IREDO, ale především o připravovaných krajských investicích do dopravní infrastruktury v roce 2026. „Spolu s prezentací řady konkrétních dopravních staveb pro příští rok přímo z rozpočtu kraje bych připomněl také dva projekty s podporou evropských fondů, kde se zde na Orlickoústecku zrealizuje modernizace silnice II/311 Mladkov – Jablonné n. Orlicí nebo II/360 v úseku Lanšperk – Dolní Dobrouč. V souvislosti s potřebnou přípravou dokumentací pro další roky bych dále rád požádal starosty obcí, aby s námi včas konzultovali své záměry na obnovy a budování kanalizací a chodníků podél krajských silnic v obcích, a to ideálně s dvouletým předstihem,“ sdělil Valtr, který také zmínil aktualitu, že od prosince dojde ke zrychlení náhradního spojení za zrušený vlak „Orlice“ a zkrácení jízdních dob v úseku Králíky – Pardubice o 20 minut. V okresech Ústí nad Orlicí a Svitavy má Pardubický kraj hned tři nemocnice akutní lůžkové péče, ale také zde realizuje záměry v rámci budování základen Zdravotnické záchranné služby. „Nedávno jsme dokončili stavbu nové základny v Litomyšli za necelých 46 milionů korun, dokončujeme stavbu ve Svitavách za 75 milionů korun a připravujeme budování nové základny v České Třebové tak, abychom zajistili kvalitní zázemí nejen posádkám, ale přiblížili službu občanům,“ sdělil Štefka, který zrekapituloval také některé investiční akce v oblasti akutní, ale i následné péče. Radní pro oblast školství Josef Kozel hovořil před starosty především o změnách ve financování nepedagogických pracovníků, což se dotkne také školních jídelen. „Pokud se ve školní jídelně stravují žáci pouze jednoho zřizovatele, uhradí ze svého rozpočtu i mzdové náklady. Jestliže se ve školní jídelně stravují žáci různých zřizovatelů, musí se na veškerých nákladech školní jídelny, tedy i na nákladech mzdových, podílet všichni zřizovatelé. To je příklad řady měst, ve kterých naše střední školy sdílí školní jídelnu se základní školou a naopak, když se děti z krajských škol stravují v jídelnách obecních,“ uvedl Josef Kozel. Radní Miroslav Krčil má ve své gesci oblast venkova, zemědělství a životního prostředí. Tématem jeho prezentace byla také soutěž Vesnice roku. „Chceme motivovat obce k účasti v krajském kole Vesnice roku, protože kromě benefitu finanční odměny může soutěž Vesnice roku přinést přihlášeným obcím zkušenosti a dobré příklady z praxe, načerpání inspirace, posílení místní identity či zviditelnění obce navenek,“ sdělil Krčil. Ten také zmínil podobu Programu obnovy venkova pro příští rok. „V návrhu krajského rozpočtu máme připraveno 70 milionů korun s tím, že se jedná o jediný program, který budeme vyhlašovat již v prosinci, a to přes krajský dotační portál,“ řekl Krčil a zmínil také podporu pro rozvoj vodohospodářské infrastruktury O oblasti kultury a regionálního rozvoje hovořil Roman Línek. Zmínil tak připravené dotační programy v oblasti regionálního rozvoje pro rok 2026, ale také přípravu Strategie rozvoje Pardubického kraje na období 2028–2034. „Naším cílem je, aby od 1. 1. 2028 měl Pardubický kraj dokument kompatibilní s novou Strategií regionálního rozvoje ČR a s novou evropskou legislativou v oblasti fondů,“ uvedl Línek, který oblasti kultury akcentoval výzvy pro příští rok. „Jedná se o projektovou přípravu přestavby II. etapy Winternitzových automatických mlýnů či jednání a příprava podkladů pro vyhlášení Krajinné památkové zóny Králicko včetně prohlášení některých objektů za kulturní památky,“ sdělil Línek. Aktuální témata v cestovním ruchu a energetickém managementu prezentovala radní Petra Šimečková. „Opět připravujeme náš program na budování infrastruktury cestovního ruchu, a to za podmínky, že Ministerstvo pro místní rozvoj nevyhlásí dotační program na podporu veřejné infrastruktury cestovního ruchu. Naším dlouhodobým cílem je zvýšení návštěvnosti našeho kraje, což se meziročně daří. Pokud srovnáme 2. čtvrtletí loňského a letošního roku, tak sledujeme navýšení počtu přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních v Pardubickém kraji o 12 procent, což je po Ústeckém kraji nejvyšší nárůst v České republice,“ uvedla Šimečková.