„Pro Pardubický kraj i pro veřejnost bude dokončení tohoto nového společenského komplexu velkým přínosem. Vzniknou tu krásné reprezentační prostory pro vybrané akce středního charakteru s kapacitou do 240 lidí. Pernštejnskému zámku se tak díky investici Pardubického kraje v objemu 172 milionů korun, navrátí výsostné společenské určení. Prostřednictvím ITI Hradecko–pardubické aglomerace jsme na tento projekt získali dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu Evropské unie ve výši téměř 156 milionů korun,“ uvedl hejtman Martin Netolický. V minulosti byly pro společenské účely používány cenné renesanční sály s dochovanými nástěnnými malbami, kterým tento druh provozu neprospíval.

Hlavním dodavatelem stavby je brněnská firma OHLA ŽS. „Podle pravidelných kontrolních dnů postupuje firma v souladu s harmonogramem. V současné době pro ni pracuje několik subdodavatelů a předpokládáme, že stavební část společně dokončí v závěru tohoto roku,“ řekl 1. náměstek hejtmana pro investice Dušan Salfický. Poté nastane práce v samotných interiérech tak, aby sál mohl být zprovozněn v závěru příštího roku.

Bobule nejsou jen na okrasu

Jedním ze zmíněných subdodavatelů je firma KrygiDesign, která nyní finišuje montáž originálního zvlněného stropu podle návrhu architektky Evy Jiřičné. „Asi tisícovka bobulí na stropě a další stovka, která tvaruje budoucí jeviště, nemá zdaleka jen výtvarnou roli, ale je významným akustickým prvkem sálu. Dobrá akustika patřila mezi hlavní požadavky na architekty, když jsme uvažovali na konci minulé dekády o obnovení sálu ke společenskému využití. Musím říct, že to zpočátku nevypadalo moc nadějně. Až poté, co nám kývla na spolupráci Eva Jiřičná, se začal rodit tento elegantní a funkční systém, který zvyšuje výšku sálu a jehož vlny zasahují až do krovů,“ vysvětlil radní pro kulturu Roman Línek.

„Měli jsme už zkušenost s hudebním sálem pro filharmonii ve Zlíně a tento sál, když jsme sem přišli, byl poměrně nízký. Hudba potřebuje prostor, a proto jsme se pokusili strop vtlačit mezi vazníky krovu. Tím vznikla tato vlnovka. A věděli jsme, že kulatý tvar rozptýlí zvuk všemi směry, proto jsme začali pracovat s bobulemi. Udělali jsme ještě jednu verzi, trochu konzervativnější, kdyby tato byla moc odvážná, ale naštěstí bobule uspěly,“ podělila se o genezi návrhu architektka Eva Jiřičná.

„Všechny díly použité na stropu a jevišti jsou vyrobeny na míru podle přesného kladecího plánu, který dovoluje pouze minimální rozměrové tolerance. Ve stropě jsou již namontovány veškeré rozvody vzduchotechniky a elektroinstalace, jejichž umístění bylo nutné přesně zkoordinovat se sádrovými odlitky,“ doplnil za prováděcí firmu Marian Łacek.

V těchto dnech začala stavba unikátního skleněného schodiště, které propojuje foyer a samotný společenský sál. Eva Jiřičná se už svými schodišti ze skla a oceli proslavila po celém světě, jsou v Londýně, Praze i New Yorku. Ikonické je zejména to ze Somerset House v Londýně. Je však možné, že pardubické zámecké schodiště své předchůdce ještě překoná, přece jenom při jeho návrhu architektka shrnula své letité zkušenosti.

Hlavní nosnou konstrukci tvoří vnitřní kruhová kovová síť složená z více než čtyř tisíc dílů. Jen délka nosných ohýbaných prutů dosahuje více než 1100 metrů. „Na tuto konstrukci osadíme 45 skleněných pochozích desek zakončených skleněným obloukovým zábradlím. Pro výrobu některých dalších dílců – například leštěných obručí – musela naše firma nechat vyrobit dokonce speciální stroj,“ konstatoval jednatel firmy Empate Michal Šmidrkal.

Ve třetím nadzemním podlaží, hned vedle společenského sálu, pracuje současně restaurátor Jiří Bláha na citlivé rekonstrukci nástěnných maleb iluzivní architektury. „Tento sál s dochovaným dřevěným renesančním kazetovým stropem bude součástí chystaného druhého prohlídkového okruhu, věnovaného společenskému životu v druhé polovině 16. století. Později jej doplní nábytek navržený opět Evou Jiřičnou. Sál bude totiž sloužit také k významným jednáním,“ informoval novináře ředitel Východočeského muzea Tomáš Libánek.