Prestižní vědecký časopis Resuscitation zveřejnil výsledky mezinárodní studie EuReCa-THREE. Práce hodnotila vliv dojezdové doby zdravotnické záchranné služby na přežití pacientů s mimonemocniční srdeční zástavou.

„Za Českou republiku byla do studie zahrnuta data z referenčního území Královéhradeckého kraje, kde se podařilo vybudovat velmi robustní a efektivní systém péče o nemocné se srdeční zástavou. Úspěšnost léčby sledujeme dlouhodobě a dokážeme poskytnout nejvyšší možnou kvalitu dat, která byla pro účast ve studii podmínkou. Za projektem se skrývá několik let náročné práce, která byla zahájena už v roce 2021. Chtěl bych proto poděkovat svým kolegyním, které se na sběru a analýze případů rovněž podílely,“ uvádí národní koordinátor studie a spoluautor publikace Anatolij Truhlář, lékařský náměstek ZZS Královéhradeckého kraje, vedoucí lékař LZS Hradec Králové a zároveň lékař Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Zvláštní pozornost je ve studii věnována pacientům se spatřenou srdeční zástavou z interní příčiny a defibrilovatelným rytmem, tzv. Utstein Comparator Group. Tato skupina je celosvětově považována za hlavní ukazatel kvality a efektivity systému akutní péče.

V Královéhradeckém kraji přežilo více než 55 % těchto pacientů, což představuje nejvyšší 1úspěšnost ze všech zapojených evropských regionů. Kraj se tak v této klíčové kategorii umístil na prvním místě v Evropě. „Úspěch našeho kraje není náhodný. Jedná se o výsledek dlouhodobě budovaného systému akutní péče, práce posádek ZZS Královéhradeckého kraje a zásadní role specializované poresuscitační péče poskytované na pracovištích Fakultní nemocnice Hradec Králové. Právě těsná návaznost přednemocniční a nemocniční péče se ukazuje jako klíčový faktor úspěchu celého řetězce přežití,“ říká Jaromír Kočí, přednosta Kliniky urgentní medicíny Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Většina srdečních zástav nastává v domácím prostředí. Muži vyžadovali resuscitaci častěji. Průměrný věk nemocných byl 67,2 let. Průměrná dojezdová doba zdravotnické záchranné služby byla v evropské studii 12,2 minuty. Bylo zjištěno, že delší dojezdová doba měla negativní dopad na přežití nemocných, přičemž doba nad 15 minut snížila šanci na přežití přibližně o polovinu. „V Královéhradeckém kraji byl v roce 2025 u výjezdů nejvyšší naléhavostí medián dojezdové doby 7 minut a 55 sekund včetně reakční doby výjezdové skupiny. Obsluhujeme přitom nejen města, ale také obtížně dostupné oblasti, jako jsou Krkonoše nebo Orlické hory. Zde nám velmi pomáhají first respondeři, kteří mohou podat defibrilační výboj ještě před příjezdem naší posádky,“ doplnil Truhlář.

Změny a vývoj systému akutní péče v Královéhradeckém kraji za posledních deset let budou představeny na odborném semináři pořádaném I. interní kardioangiologickou klinikou Fakultní nemocnice Hradec Králové dne 25. března 2026.