Rychnov nad Kněžnou schválil dohodu o obnově Ivanského jezera. Investice se odhaduje na 100 milionů korun
Zastupitelé města schválili smlouvu o spolupráci na záchraně a rozsáhlé obnově Ivanského jezera. Investorem stavebního projektu, jehož celkové náklady se odhadují na 100 milionů korun, bude státní podnik Povodí Labe. Na financování se kromě státu bude podílet i město, Královéhradecký kraj a samotný investor. Stavební práce, které zahrnují i vybudování zcela nové hráze, by měly začít v roce 2027 a potrvají tři roky.
Nemůžete číst? Pusťte si audio.
Ideální na cesty autem nebo při práci.
Schválená dohoda o spolupráci přesně definuje finanční participaci jednotlivých subjektů na záchraně tohoto vodního díla. Město Rychnov nad Kněžnou se na nákladech bude podílet 14 procenty. Pro tyto účely byl již koncem února zřízen speciální Fond na obnovu Ivanského jezera, do kterého vedení města plánuje vložit zhruba 20 milionů korun z přebytku hospodaření za rok 2025. Dalších 14 procent nákladů uhradí Povodí Labe a 2 procenty přispěje Královéhradecký kraj. Zbylých 70 procent by měla pokrýt dotace od ministerstva zemědělství, o kterou Povodí Labe požádá v průběhu letošního května.
Příprava rekonstrukce je v současné době ve vysokém stupni rozpracovanosti. Hotová je dokumentace pro územní rozhodnutí, projektová dokumentace, povolení k těžbě sedimentů i stavební povolení k nutné demolici stávající hráze.
Výběrové řízení na zhotovitele plánuje Povodí Labe vyhlásit ve druhé polovině letošního roku, případně na začátku roku 2027. S reálným zahájením stavebních prací se počítá v roce 2027, přičemž samotná obnova by si měla vyžádat tři roky.
Ivanské jezero bylo vybudováno na Javornickém potoku v letech 1905 až 1907 solnickou firmou Lorenc a Dědek. 82 metrů dlouhá a 7 metrů vysoká gravitační hráz z lomového kamene vznikla z iniciativy tehdejších úřadů. Původním účelem nádrže bylo zadržování povodňových vln, avšak tuto protipovodňovou funkci dílo částečně ztratilo v roce 1937 po stavebních úpravách řeky Kněžny v zastavěné části města. V současnosti je jezero sice provozuschopné, potýká se však s řadou technických poruch a nesplňuje moderní požadavky na zachytávání velkých vod.
Původní návrh některých ekologů na zrušení jezera a jeho přeměnu na mokřad narazil na silný odpor veřejnosti. Petici za zachování tohoto rekreačního místa v přírodním parku Les Včelný, kterou inicioval městský zastupitel Karel Jakoubek následně podepsalo víc než 4.300 občanů.