18.09.2009 09:38
-kr-
Zpravodajství
události
Zobrazeno
10372x
|
Orlické hory - Dalo by se říci drobnost: V sobotu 12. září po 16. hodině byl v Kačerově předán obci Zdobnice v Orlických horách (Kačerov je její místní částí) nový můstek přes Liberský potok, v kontextu lidové architektury dubový a s jednostranným zábradlím. Nový můstek, který nahradil ztrouchnivělý, je tak na tomto místě po 2. světové válce už pátý, ty předchozí ze smrkového dřeva buď ztrouchnivěly, nebo byly zničeny.
Jeden se propadl pod pásovým traktorem, když si traktorista nesmyslně krátil cestu. Nyní nese tento můstek jméno Cyrila Burgeta, kazatele Bratrské jednoty Chelčického (nyní Bratrská jednota baptistů), jednoho z prvních osadníků, kteří do Kačerova po druhé světové válce přišli a zachránili zdejší chalupy. Na Kačerově v roce 1947 zakoupil chalupu, na bývalé místní škole vedl semináře a organizoval tábory mládeže pro křesťanskou mládež, z Kačerova ho v roce 1952 odvezla StB, o rok později byl odsouzen za protistátní činnost a zemřel ve Valdicích 1954.
Můstek přes Liberský potok byl tak asi poslední, přes který přešel jako svobodný občan.
Otevření můstku a jeho předání proběhlo za přítomnosti 29 hostí, mezi nimi starostky Zdobnice v Orlických horách Jany Gruntové, dcery Cyrila Burgeta Věry Tučkové a Burgetovy pravnučky Veroniky Dziamové. Můstek byl předán po úvodním slovu předsedy občanského sdružení Údolí Kačerov Pavla Nováka. Zaznamenejme, že dubové dřevo na můstek obstaral, dopravil, zábradlí vyrobil a osadil Miroslav Uškrt, mostovku vyrobili, naimpregnovali i osadili, navíc bourací i stavební práce udělali Pavel Novák, František Mraček a Ondřej Tauchen. Jen tyto práce měly hodnotu 15 tisíc korun, na dřevo pěti tisíci korunami přispěla obec Zdobnice v Orlických horách a stejnou částkou přispěli dohromady Miroslav Uškrt a Pavel Novák.
Dejme do souvislostí: Kačerov, který patří mezi nejlépe dochované celky roubené architektury v Orlických horách, vznikl pravděpodobně v souvislosti s přemístěním sklárny z nedaleké Kunčiny Vsi v druhé polovině 16. století. Jednolodní pozdně barokní kostel svaté Kateřiny s trojboce uzavřeným presbytářem, hranolovou věží a obdélnou sakristií z let 1796-98 vznikl na místě původní renesanční kaple. Vstupní portál je zdoben rokokovou kamenickou prací, interiér je plochostropý a zařízení pozdně barokní z konce 18. století. Za presbytářem stojí kamenný kříž z roku 1803 a kolem kostela najdeme hřbitov s poškozenými náhrobky a sochami z 19. století. Unikátní je – od silnice stranou u cesty do údolí – nádherná Melnického plastika Pieta.
K hodnotě této lokality uvedl Pavel Novák, předseda občanského sdružení Údolí Kačerov: “Stavebně-historický posudek Ing. arch. Jana Pešty, podporovaný vyjádřením územního pracoviště Národního památkového ústavu v Josefově, konstatuje, že Kačerov dnes představuje lokalitu jedinečného památkového významu, spolu se Šedivinami patrně jde o nejlépe zachovaný vesnický celek.“ v rozsáhlé oblasti Orlických hor a jeden z nejhodnotnějších ve východních Čechách.
K tomu dodal místopředseda Miroslav Uškrt, který Kačerov poznal před 17 lety: „Sdružení jsme založili v roce 2007. Předmětem sdružení je hlavně osvěta oblasti lidové architektury, protože se tu zachoval unikátní soubor lidových staveb. Silnicí nahoře kolem kostela návštěvníci jen projedou, ale dolů většinou nezajdou a nevidí, co v Kačerově je: soubor lidových staveb a sakrálních památek, studánky, mostky i dlážděné břehy potoku. A protože hrozilo, že změna územního plánu obce lidovou architekturu poškodí, povedlo se našemu sdružení - má 16 členů – přesvědčit zastupitele obce Zdobnice, aby ustoupili od plánované výstavby pod kostelem i na místě bývalého kostela. Ten kostel měl být podle změny územního plánu v zákrytu novostaveb a dole, kde byl středověký hřbitov, taky. Chceme zachránit tvář Kačerova, a když se tu bude stavět, tak ať sem nová architektura zapadá. Co se týká kostela, pracuje se na jeho záchraně, ale vyžádá si to velké náklady a navíc je tento objekt v majetku církve.“
 Další osobnosti Kačerova
Emilian Kaufmann (1852-1912), narozen a pohřben na Kačerově, profesor na české lékařské fakultě UK, zakladatel české otorhinolaryngologie, člen Hlaholu, starosta Jednoty zpěv. spolků českoslovanských, učitel chorálního zpěvu, autor chorálních skladeb.
Eva Branbergerová–Šanovcová (*1920) uměleckým jménem Eva Gerová, předválečná filmová herečka (ti starší si ji vybaví mj. jako Josefínu Kondelíkovou ve filmu z roku 1937 Otec Kondelík a ženich Vejvara, kde hrála s Antonií Nedošínskou a Theodorem Pištěkem). V roce 1946 objevila opuštěné chalupy na Kačerově a zprostředkovala, že vyrabované objekty zakoupili v roce 1947 pro rekreaci její vrstevníci ze širší rodiny a známí. Zachovalo se tak 11 chalup. Ona sama sem jezdila do roku 1959.
Lubomír Školoud (1930–2002), člen skautské organizace, v 19 letech zatčen (1949) za protistátní činnost, vězněn 14 let (propuštěn na amnestii 1964). Na Kačerově postavil spolu se členy skautského oddílu počátkem 70. let na starých základech zbořené chalupy rekreační objekt. Organizátor skautingu v Hradci Králové po roce 1968, spoluautor několika knížek.
|
Při opravě můstku bylo nutno podepřít padající původní levobřežní kamennou stěnu. Zároveň byly odstraněny zbytky hradicího zařízení, instalovaného v šedesátých letech, kdy došlo k nedomyšlenému pokusu o přeměnu náspu cesty na hráz rybníka. Současný stav pozemku nad můstkem stále odpovídá zdevastovanému území, které bylo až do počátku šedesátých let minulého století kvalitní travní plochou s dřevinami zpevňujícími koryto potoka. Devastaci pozemku způsobil MNV z Vysokého Mýta, tehdejší majitel bývalé školy v Kačerově, který se zde za sporného souhlasu tehdejších státních orgánů pokusil vybudovat koupaliště pro rekreační účely bývalé „chaty Kujebačka“. Koncem šedesátých let tak zde došlo k vykácení řady vzrostlých olší na obou březích Liberského potoka, k vyhrnutí zeminy buldozerem od břehů potoka a k osazení náspu cesty betonovými panely, které tak z něj měly vytvořit hráz koupaliště. Do mostku byly také v té době zabetonovány ocelové U profily pro hradicí zařízení. Již při prvém zaplavení pozemku však došlo k pronikání vody náspem, což způsobilo silné podmáčení níže ležícího pozemku; dosud to dokládá náklon lípy pod náspem cesty. Zahrazení toku vedlo k vzedmutí hladiny, které na většině plochy nádrže nepřevýšilo 50 cm. Tato skutečnost i silně zabahněné dno, spolu s velmi studenou vodou, prakticky znemožnilo použití nově vytvořené nádrže jako koupaliště. Přesto po několik dalších let docházelo v létě k opakovaným pokusům „koupaliště“ pro potřeby střídajících se skupin rekreantů v chatě „Kujebačka“ napustit.
|
|