Velikonoce jsou nejvýznamnějšími jarními svátky, které  se v různých zemích slaví s odlišnými tradicemi. Ty často vycházejí z pohanských i křesťanských kořenů. Mazanec, kraslice,  beránek, nádivka a binovačka to jsou symboly, které dnes zná téměř každý z nás. Jak ale slaví Velikonoce naši  sousedé v Evropě ? Barví a malují  také vajíčka? Nebo  pletou pomlázku?  Paní  Renata Černilovská z Eurocentra Hradec Králové seznámila přítomné diváky se zvyky v různých zemích a ochotně odpovídala na zvídavé dotazy.    Vše doplnila pěknými fotografiemi nebo zajímavými videi, která ilustrovala různé zvyky.      Povídání zpestřila také malým testem s odměnou.
V Německu se například místo koledování hledají obarvená vajíčka v trávě. 
V Polsku jsou Velikonoce velmi významným prožívaným svátkem, který kombinuje křesťanské obřady s bohatými lidovými tradicemi. Mezi nejdůležitější zvyky patří svěcení velikonočního košíku (święconka), který obsahuje symbolické pokrmy jako vajíčka (symbol života), chléb, klobásu nebo šunku (symbol hojnosti), sůl a pepř. Tento košík nosí věřící v Bílou sobotu do kostela k posvěcení.
Unikátní velikonoční pokrmy mají různé země, často s výraznými regionálními tradicemi:
Polsko je známé svým mazurkem, což je plochý sladký dort z křehkého těsta, často glazovaný a zdobený mandlemi, rozinkami a fíky. Dále se zde peče mnoho sladkých pochoutek a tradičně se konzumuje polévka żurek nebo bílý boršč s bramborem a bílá klobása.
Itálie peče velikonoční moučník zvaný colomba, což je sladký kynutý chléb ve tvaru holubice, obohacený kandovaným ovocem a posypaný plátky mandlí.
V anglicky mluvících zemích jsou oblíbené velikonoční sušenky (cookies) s barevným cukrářským zdobením a vanilkovým cukrem.
Velikonoční pondělí je v Polsku známé jako „Śmigus-Dyngus“. Lidé, zejména mladí, se v tento den polévají vodou, což má přinést zdraví a štěstí. Tento zvyk je doprovázen tradičním šleháním vrbovými proutky, které symbolizuje očistu a plodnost. Polévání vodou je součástí lidových velikonočních oslav, které představují probouzení přírody, jara a nového života. Tento zvyk je rozšířený zejména ve střední a východní Evropě, známe ho i z Moravy a je velmi populární na Slovensku. Některé zvyky jsou velmi specifické a udržují se jen v určitých regionech.
 Pro nás neznámé byly zvyky z Dánska, Finska,  Bulharska, Litvy.  Některé zvyky jiných regionů se v poslední době začínají objevovat i u nás.  Velikonoce se v moderní době staly  společenskou a kulturní událostí, někdy i komerční. Celkově lze říci, že  velikonoční tradice jsou rozmanité a je dobře, že se udržují.  Děkujeme paní Černilovské za příjemně prožité odpoledne plné nových informací.