29.10.2012 08:06
-kr-
Zpravodajství
zajímavosti
Zobrazeno
3780x
|
24. října dopoledne znovuotevřeli v městysi Doudleby nad Orlicí na Rychnovsku obnovenou základní školu, postavenou Antonínem Hlaváčkem před 100 lety v neobvyklé geometrické secesi.
Citlivě a odborně provedená rekonstrukce fasády je dílem stavební a obchodní firmy Ing.Václav Hynek Opočno.
K tomu tři dodatky:
• V obecní kronice Doudleb nad Orlicí rok 1911-1912
Rozsáhlý textilní závod firmy Jan Hernych a syn způsobil značný příliv nového obyvatelstva do obce zdejší; tím přibylo i dítek školou povinných. Dosavadní místnosti školní nestačily na umístění učeben; bylo nutno uvažovati o otázce, kterak opatřiti nové potřebné místnosti k účelům školním. Také obec zdejší pociťovala nedostatek vhodných místností pro své úřadování. Proto v zasedání zastupitelstva obce zdejší dne 20. února 1911 byl schválen všemi 15 členy obecní ho výboru návrh Josefa Zaňky, rolníka z Příkaz, aby obec postavila svůj vlastní dům, ve kterém byly by zřízeny potřebné školní místnosti. V obecním domě měly býti umístěny tři třídy školní s vedlejšími místnostmi: ředitelnou, sborovnou a kabinety. Plány a rozpočet na stavbu obecního domu vypracovali a dozor stavební převzíti uvolil se příkazský rodák inženýr p. Antonín Hlaváček, přednosta stavebního úřadu v Kolíně nad Labem.
Až dosud správce školy Jan Vrba byl k této záležitosti pasivním; nebyv tázán nikomu se nevtíral. Když však bylo rozepsáno ofertní řízení na zadání stavby, odhodlal se správce školy opustiti pasivitu a přednesl starostovi obce Josefu Starému, rolníku, jakož i Josefovi Hlaváčkovi, též rolníku, obou z Příkaz, důvody, kterými podepřel svůj apel, aby oba způsobili, by projektovaný obecní dům byl celý věnován k účelům školním a škola aby byla upravena na obecní dům. Oba jmenovaní uznali správnost důvodů správce školy a slíbili, že se zasadí, aby apel jeho byl uskutečněn. Slibu dostáli. Ve schůzi obecního zastupitelstva dne 21. července 1911, jemuž bylo přítomno 17 členů ze 20, navrhl Josef Hlaváček, by místo obecního domu a umístění v něm paralelek, bylo uvažováno, zda nebylo by pro budoucnost výhodnější postaviti samostatnou školu a nynější starou školní budovu ponechati za obecní dům. O návrhu bylo dvakrát hlasováno; pro bylo vždy 13, proti 4 hlasy.
Jenžto plocha staveniště určeného pro stavbu obecního domu by nepostačila na stavbu nové budovy školní v 8 třídách se zimní tělocvičnou, s vedlejšími místnostmi a byty, bylo usneseno v téže schůzi obecního výboru, aby byl zakoupen malý, zděný domek číslo popisné 52 se zahrádkou, náležející občanu zdejšímu Janu Doležalovi a na jeho místě obecní dům k účelům školním postaviti.
Čtyři došlé nabídky prozkoumal inženýr Antonín Hlaváček z Kolína, načež v sezení obecního zastupitelstva 31. července 1911 k návrhu Josefa Hlaváčka z Příkaz byla stavba obecního domu k účelům školním zadána místnímu staviteli Ant. Koukolovi. Technickým znalcem nad stavbou byl zvolen inženýr Antonín Hlaváček, dohlížiteli starosta obce Josef Starý a hospodářský správce zdejšího velkostatku Josef Trefný. Se stavbou bylo započato dne 2. srpna 1911.
Když byl změněn účel novostavby, nastala nutnost postarati se o schválení stavebního místa pro stavbu nové budovy školní.
C. k. okresní školní rada výnosem ze 13. srpna 1911 číslo 1789 ustanovila komissionelní ohledání místa na středu 16. srpna 1911 o půl druhé hodině odpoledne. K tomuto jednání byli pozváni všichni členové obecního zastupitelstva, místní školní rady, jakož i Josef Symon, rolník z Mnichovstv,í a Jan Novák, obchodník z Doudleb, kteří chtěli proti stavbě nové budovy školní na projektovaném místě ještě s několika občany z Vyhnálova podati protest. Namítali nevhodnost místa pro blízkost řeky, hlavní trati i p oplužní dráhy do továrny, frekventované silnice, čímž vším žádoucí klid pro vyučování bude rušen.
Komise ohledala místo pro stavbu školy, která ovšem již se prováděla a navrhované pro stavbu nové budovy školní místo schválila.
Proti tomuto rozhodnutí podali Josef Symon a Jan Novák a společníci odvolání c. k. zemské školní radě v Praze. Ve stavbě bylo zatím pilně pracováno. Inženýr Antonín Hlaváček jednak doplnil plány stavební, jednak je upravil, aby hověly předpisům školních zákonů.
Dne 26. října 1911 bylo docíleno rovnosti stavby, a než přikvapila zima, byla stavba pod střechou a k přezimování upravena. Nastalým jarem 1912 bylo ve stavbě pokračováno.
V zasedání obecního zastupitelstva 13. června 1912 byl povolen náklad K 350 na zřízení reliefu Jana Amosa Komenského s příslušným nápisem z „Orbis pictus“ – „Svět v obrazích“ a 2 letopočty. Jmenované práce provedla firma Antonín Riedl a spol., sochař a štukatér v Praze.
Dne 22. července 1912 bylo rozhodováno v zastupitelstvu obecním o zavedení elektrického osvětlení v nové budově školní; sneseno na náklad obce zavésti elektrické světlo, pokud jest ho třeba k účelům školním. Instalace byla zadána elektromontérovi hraběcí elektrárny, který instalační práce počal teprve v měsíci prosinci 1912.
Dne 24. září 1912 byla provedena kolaudace nové budovy školní. Zúčastnili se jí předseda c.k. okresní školní rady Adolf Wünsch, jenž komisionelní jednání řídil, dále c. k. okresní inspektor školní Eduard Geisler, c. k. zeměpanský okresní lékař MUDr. Karel Krása, oba z Rychnova, c. k. inženýr Jan Sixta z Hradce Králové, projektant stavby inženýr Antonín Hlaváček z Kolína, podnikatel stavby stavitel Antonín Koukol z Doudleb, starosta obce Josef Starý, místní školdozorce Josef Trefný, členové obecního zastupitelstva a místní školní rady: Josef a Jan Hlaváček, Václav Kněžek, Eduard Štěpka, řídící učitel Jan Vrba a obecní tajemník Josef Neliba.
Komise prohlédla všecky místnosti nové budovy školní, načež svolila, aby nově postavené budovy mohlo býti používáno k účelům školním a ustanovila počátek vyučování na 1. října 1912.
• Dodatek Jiří KAPLAN, starosta Doudleb nad Orlicí k historii školství v Doudlebech.
První místnost pro výuku našich dětí byla zřízena v čp. 43 na ulici Rudé armády - dnes přestavěný domek rodiny Morávkových. Na žádost obyvatel obce a podle protokolu krajské úřední komise ze dne 10.12.1787 byla v Doudlebách povolena výstavba nové školy s bytem pro učitele. Původně postavený dřevěný objekt školy (dnes v místě budovy úřadu městyse čp.68) byl později zbourán a na jeho místě pak postavena zděná škola. První školní rok byl 1788 – 1789.
Postupem času žáků přibývalo, a tak v roce 1857 pro nedostatek místa ve stávající škole musela být zřízena druhá třída v Kaňkově domě čp.115 (dnes koloniál pana Krejčího), ve kterém zůstala pak celých dvacet let. Protože prostory na výuku dále nestačily bylo rozhodnuto postavit novou budovu před kterou se právě nacházíme.
Pak plynula léta, škola sloužila vychovala mnoho úspěšných žáků a také postupně v ní byly prováděny některé stavební úpravy.
Na přelomu tisíciletí si zastupitelstvo obce uvědomilo, že naše škola již dlouhodobě není budovou, která by umožňovala a zajišťovala kvalitní výuku našich žáků.
V roce 2001 byl vypracován projekt na přestavbu a přístavbu a následující rok nám bylo vydáno stavební povolení. Na jaře roku 2003 bylo dokončeno výběrové řízení na dodavatele stavby, kterým se stala VCES a.s. Olomouc a cena díla představovala částku téměř 75 milionů Kč.
V letech 2003 – 2005 jsme získali dotaci ze státního rozpočtu ve výši 32 milionů Kč za kterou byla provedena rekonstrukce celé staré budovy, přistavěno nové schodiště s výtahem a vybudováno nové sociální zařízení.
Vzhledem k tomu, že v následujících letech nám nebyla žádná dotace schválena, rozhodlo zastupitelstvo městyse v roce 2007 postavit tolik potřebnou tělocvičnu v hodnotě více než 18 milionů Kč z vlastních prostředků a úvěru. Letošní velkou investiční akcí, dnes již mohu říci, byla oprava historické secesní fasády.
• Dodatek Václav Hynek
V zasedání obecního zastupitelstva 13. června 1912 byl povolen náklad K 350 na zřízení reliefu Jana Ámosa Komenského s příslušným nápisem z „Orbis pictus“ – „Svět v obrazech“ a dvěma letopočty. Jmenované práce provedla firma Ant. Riedl a spol., sochař a štukatér v Praze VII. Cena za postavení školy celkem ...K 84 000, stavitel fa Antonín Koukol Doudleby, projektant ...ing. Antonín Hlaváček Kolín, původem z Doudleb nad Orlicí.
Období secese je datováno od samotného konce 19. století po první světovou válku. Slovo secese znamená v latině oddělení nebo odštěpení, secese vyjadřuje odštěpení mladých umělců od starší generace, v Německu je její název Jugendstil, v Anglii Modernstyle, ve Francii L’Art nouveau nebo stil muša. Secese se vyznačuje především dekorativností, křivkou, linií, typické je pro secesi ornamentální zpracování štukové výzdoby fasád, kovových doplňků, využití skla a keramiky pro dekor.
K vlastní fasádě: Pracovat jsme zde začali v květnu 2012. na východní fasádě k řece, práce jsme dokončili tento týden. Závazný termín naší realizace je podle SOD 31.řijen t.r. Do ruky se nám dostala dobová pohlednice po výstavbě školy. Detaily zde nejsou úplně čitelné, ale i toto bylo určitým vodítkem, jak se pokusit fasádu vrátit do roku 1912. Fasáda školy není typickou secesní fasádou; jedná se o tzv. geometrickou secesi, tedy využití především geometrických tvarů s ortodoxně svislým členěním a výrazem kontrastních barev fasády, kde jsou třídy, jsou velice husté svými okn y, tzn. náročné členění na oko Jih, západ a sever. Tyto fasády přechodem k entré, respektive hlavnímu vchodu jsme potřebovali uklidnit, tj. oblé fasády štukové a náročnost znovu soustředit nad hlavní vchod do budovy, respektive právě nad vchod po střechu "k oblakům".Několika dobovými úpravami doznala fasáda velkých změn, ne v rytmu secese. Původní styl se vytrati, všechny fasády byly opatřeny hustě šedohnědým střikem šprycem (kámen+cement) a mnohé štukové výzdoby byly odstraněny, mnohé jsme v duchu secese doplnili (kanelury zvané lízátka a obdélníčky s penízky. Samozřejmě spodní partie bosáží se nezachovaly vůbec.
Nutno podotknout, že k fasádám nebyla předem zpracovaná žádná detailní projektová dokumentace; a možná že to bylo i dobře. Úpravy, změny, doplnění jak z globálního hlediska, tak detaily jsme zpracovávali za pochodu, přesné zobrazení výzdoby jsem kreslil rukou "na koleně" na lešení dle skutečných volných ploch.
Velké problémy jsme měli s úpravami ostění po poněkud jednodušeji osazených oknech, kde koukal polystyren, okna byla osazena nahodile do stran, nejhorší to bylo na severní straně, kde přizdívky trčely do vnějšího ostění předsazené až 10 cm; vše se otloukalo. Protože jsme chtěli vrátit fasádu co nejvěrněji do secesního stylu se snahou o zachování linií, měli jsme problémy s různými novotvary, které zde vznikly; místo od místa jsme řešili "rozpal", resp. přesné rozmístění nově vznikajících prvků.
Atika nad vstupem je nově opatřena maskami, aby linie byla "libozvučná". Pylony vedle průčelních fasád jsou zakončeny nově nadstavbou v duchu fasád. "Baldachýny se střapečky" nad okny na vstupní fasádě jsou také naším výplodem "secesní" fantazie.
Mnozí občané Doudleb čekali, jak dopadne Komenský, jestli mu to bude vůbec podobné nebo jestli z něho bude nějaký politický harcovník. Kotvení reliefu, listových rozvilin. perlovce .. Stáli jsme před volbou, zda netvořit úplně nového Komenského (patinace, povrch. úprava na keramický výrobek, zestaření v duchu secesních tradic). Použity silikonové barvy, stěrkové silikonové .omítky.
Dostalo se nám velké cti prezentovat se v Doudlebách na obou význačných stavbách přispět k jejich záchraně pro budoucí generace, opravy renesančních sgrafitových fasád na zdejším zámku jak po vnějšku, tak i v nádvoří jsou také naším dílem.
|
|