24.02.2015 20:00
Fletch
Zpravodajství
volný čas
Zobrazeno
10390x
|
Snad každý, když uslyší slovo MERKUR, si vzpomene na planetu naší sluneční soustavy, ale většina snad i na nejznámější českou hračku stejného názvu. Merkur je názvem vláčků a kovové stavebnice, která vznikla počátkem minulého století v Polici nad Metují.
O historii stavebnice MERKUR a muzea MERKUR
Počátky jsou datovány k roku 1920, kdy pan Jaroslav Vancl založil firmu Inventor. Ještě před založením si nechal pan Vancl patentovat originální konstrukci dětské kovové stavebnice pod názvem Inventor. Dnes již těžko zjistíme, zda to byla jeho myšlenka nebo zda byl inspirován vzorem jiné stavebnice. Původně byly kovové díly stavebnice Inventor navzájem spojovány kovovými háčky, což byl podobný systém, jaký se dnes používá u stavebního lešení „haki“. Kovová stavebnice pod názvem Inventor nepřežila, přesto se tento název v Polici užívá a zlidověl.
V roce 1925 přechází výrobce na nový systém, který se zachoval v nezměněné podobě až dodnes. Kovové části stavebnice jsou již spojovány šroubky a matičkami velikosti M3,5. Tímto krokem se stavebnice velmi přiblížila reálnému konstruování a umožnila tak větší možnosti pro hru a tvořivou práci dětí. S přechodem na nový systém byla pro stavebnici registrována nová ochranná známka - Merkur, pod kterou byla prodávána. První řada stavebnic zaujímala rozpětí od č. 1 do č. 3. Na přelomu třicátých a čtyřicátých let minulého století se řada stavebnic rozrůstala až po velkou stavebnici č. 7. Nastal boom stavebnic MERKUR. V té době vznikla dnes už zapomenutá stavebnice budov METROPOL a doplňující stavebnice POPULAR, kde byly použity zcela nové dílce. V roce 1933 se začala vyrábět stavebnice s možností stavby některých elektrických modelů MERKUR ELEKTRUS. Vývoj pokračoval až do počátku druhé světové války již jen drobnými úpravami krabic, návodů a součástek.
Kolem roku 1930 začal vývoj plechových elektrických vláčků MERKUR. Původně byla železniční vozidla koncipována jako doplněk ke stavebnici Merkur, vyráběly se ve formě stavebnicových dílů, které se spojovaly šroubky a matičkami. Zvolena byla tehdy v Evropě rozšířená velikost „O“. Protože na trhu byly požadovány výrobky již smontované, byla urychleně vyvinuta samostatná výroba vláčků. Hlavním konstruktérem byl pan František Jirman, zeť pana Vancla. Předlohou pro první lokomotivu byla tehdy velmi populární rychlíková lokomotiva Mikádo. Ve skromných podmínkách byl model značně zjednodušen. K lokomotivě byly dodávány dvounápravové vozy služební, osobní a nákladní. Ukázalo se, že i tento zjednodušený model se na trhu velmi dobře ujal a proto konstruktér F. Jirman v roce 1935 navrhl již větší typ rychlíkové lokomotivy o uspořádání náprav 1C1, která byla oproti skutečnosti zkrácena pouze o jednu nápravu na předním podvozku. Lokomotiva byla doplněna tendrem a společně s čtyřnápravovými podvozkovými vozy tvořila velmi zdařilou rychlíkovou soupravu. To byl i začátek úspěchu vláčků Merkur, které se později staly nejrozšířenějším a nejoblíbenějším typem elektrických vláčků u nás. V roce 1940 byla výroba zastavena v souvislosti s válečným nedostatkem barevných kovů. V té době byla vyrobena limitovaná série vozů s dvojjazyčným protektorátním označením ČMD/BMB.
Výroba byla obnovena po válce v roce 1947. Postupně byl sortiment doplněn o nové typy vozů jako např. plošinový, klanicový, otevřený a zavřený nákladní, cisternový a chladící. V posledním období byla nahrazena původní parní lokomotiva zkrácenou verzí v uspořádání B1 ve světle modré barvě. Změna nastala po znárodnění, které postihlo ve své druhé vlně také střední a malé výrobce a živnostníky. Počátkem 50. let byla zrušena soukromá firma pana Vancla a výroba se stala roku 1953 součástí Okresního kombinátu v Broumově. Až v únoru roku 1955 byla podána nová žádost k registraci ochranné známky MERKUR na stavebnici a vláčky s kolejnicemi a transformátorem. Výroba stavebnice pokračovala v takřka celém předválečném sortimentu. Výroba vláčků MERKUR byla definitivně zastavena v roce 1968. V dalších letech byly bohužel zlikvidovány nástroje na výrobu vláčků.
Stavebnice MERKUR byla od 60. let Kovopodnikem Broumov exportována přes Pragoexport do celé Evropy. Velice zajímavé bylo, že v angličtině byla stavebnice v návodu označována jako systém meccano. Původní význam tohoto slova v angličtině byl „stavebnice“ - tento název byl v devadesátých letech zpochybněn právě firmou MECCANO, která se dožadovala u mezinárodního soudu v Haagu odškodnění. K soudnímu sporu nedošlo z důvodu zániku Kovopodniku a Komebu. Došlo k další změně v číslování stavebnic a vznikly tak stavebnice M310, M320, M330 a M340. Po historické sametové revoluci v roce 1989 dochází počátkem 90. let k privatizaci Kovopodniku v Broumově. Bývalými zaměstnanci byl vypracován privatizační projekt a založena firma Komeb. Ta nějaký čas setrvačností pokračovala ve výrobě stavebnic MERKUR, ale již v roce 1993 byla u konce s dechem.
Další kapitolou historie firmy se stal příchod Ing. Jaromíra Kříže. Začínal podnikat v kovovýrobě v objektu, který získal restitucí po svém dědovi. Z původního záměru odkoupit několik strojů z likvidované firmy Komeb nakonec vznikla myšlenka pronajmout si podnik v likvidaci a pokusit se rozjet zastavenou výrobu MERKURu. Ale několik dní po převzetí továrny do pronájmu byl na firmu KOMEB vyhlášen první konkurz v republice. To celou situaci a celý záměr značně zkomplikovalo. Jaromír Kříž to přesto nevzdal a začal jednat se správcem konkurzní podstaty o možnosti odkupu, protože již nebylo dost možné odstoupit od rozjeté výroby. Po zdlouhavém projednávání se podařilo během 3 let výrobu plně obnovit a zachránit tak nejznámější českou hračku. Zájem o koupi projevila i firma Meccano z Francie, která chtěla Merkur odkoupit jen proto, aby se zbavila největšího konkurenta. Mnoho nechybělo a stavebnice Merkur mohla skončit navždy jen ve vzpomínkách. To se bohudík nestalo a tak Merkur žije, dál se rozvíjí do ucelených řad malých a velkých stavebnic a úspěšně proniká na trhy tuzemské i zahraniční.
Snad každý rok přichází firma na trh s novým typem stavebnic. V roce 2003 to byla stavebnice Merkur KITTY HAWK vyrobená ke stému výročí prvního letu bratří Wrightů. V roce 2004 vznikla stavebnice MERKUR SAFARI Set, následována leteckými modely stavebnic FLYING WINGS a RED BARON. Také byly vyvinuty a dohotoveny po vzoru slavného MERKUR ELEKTRUS nové stavebnice MERKUR Elektro E1 , Electronic E2 pro pokusy z elektřiny, magnetizmu a elektroniky. Mimoto firma vyrábí elektrickou demonstrační stavebnici EMA v rámci vzdělávacího programu „Energie pro každého“ firmy ČEZ. Vlajkovou lodí je stavebnice M8, která obsahuje 1405 součástek včetně elektromotorku. V posledních dvou letech se firma zaměřila na zdokonalování manuálů ke stavebnicím MERKUR. Ty jsou nyní kresleny ve špičkovém počítačovém programu INVENTOR AUTODESK, dodávané společností CAD STUDIO a.s., která je mimo jiné generálním sponzorem MUZEA MERKUR.
Účastníme se tuzemských i mezinárodních veletrhů hraček. O stálém zájmu svědčí i získané ocenění z roku 1996 a 1997, kdy byl MERKUR vyhlášen Hračkou roku. Exportován je především do západní Evropy. Do Beneluxu byl MERKUR nabízen v řetězci prodejen Bart Smit pod značkou TECC. Do Německa byl MERKUR dodáván pod značkou SCHUCO-TECHNIC. V roce 2001 až 2004 byl MERKUR vystavován na světové výstavě hraček v USA v New Yorku a v kanadském Torontu. V roce 2004 jsme se účastnili výstavy hraček v Moskvě. To bylo poprvé po dlouhé době, kdy se MERKUR dostal i do zemí bývalého Sovětského svazu.
Nový směr Merkuru, nejen hračka, ale i učební pomůcka , prostředek pro nová poznání i vědeckou práci
Stavebnice Merkur byla vždy ideálním prostředkem nejen pro hru dětí, ale i pro výuku k osvojení motorických návyků a praktické zručnosti, dovednosti, pro technické poznání, estetické cítění, tvořivou hru, základy konstruování a praktické odzkušování a osvojení si teoretických poznatků z výuky technických předmětů. Je totiž negativním jevem společnosti, že mládež ztrácí zájem o technické obory, jejichž studium je pro mnohé náročné a právě myšlenka pomoci mládeži získat zájem o technické obory přiměla firmu Merkur Toys s.r.o využít k tomu právě stavebnice MERKUR. Vznikla tak myšlenka navázat na historické zkušenosti, kdy Merkur stál u zrodu mnoha úspěšných řešení i vynálezů významných osobností. Vzpomeňme kontaktní čočky Otto Wichterleho, německého fyzika českého původu Petera Grünsberga - nositele Nobelovy ceny, jenž získal v dětství vztah k technice právě hrou se stavebnicí Merkur, úspěchů studentů gymnázia Litomyšl, kteří se v roce 2009 stali v USA mistry světa v robotice, nebo studenta Aleše Stejskala z gymnázia Letohrad, který v roce 2011 získal v USA zlatou medaili mladého vědce za výsledky ve vývoji nanovláken. Své pokusy také tento mladý student prováděl na přístroji sestrojeném ze stavebnice Merkur. Proto se firma Merkur Toys s.r.o v současné době plně věnuje vývoji a výrobě nového stavebnicového systému nové generace, který podpoří u mládeže zájem o studium technických oborů, ale také jim dá prostor pro seberealizaci a uplatňování svých poznatků. Umožní jim zábavnou formou za pomoci těchto systému realizovat své nápady a možná i budoucí vědecké myšlenky. Firma vyvíjí nové učební pomůcky ve spolupráci se školami, univerzitami a významnými firmami. Pomůcky pro výuku fyziky, elektrotechniky, elektroniky, chemie, optiky, matematiky a dalších předmětů. Tyto pomůcky se stávají na mnoha školách významným a osvědčeným prostředkem ke zkvalitnění výuky praktickým osvojováním a jsou součástí výuky mechatroniky, robotiky, automatizace, kdy studenti mají možnost si sestrojit, navrhnout a realizovat své nápady při konstrukci různých technických modelů a robotů s minimálními náklady při zachování plné funkčnosti modelů skutečných zařízení, se kterými se v budoucnu setkají v praxi. Při vývoji těchto učebních pomůcek firma spolupracuje např. s firmou Microsoft, Siemens, ČEZ, GM electronic, Hennlich, s vysokými školami ČVUT Praha, Fakulta stojní, Fakulta biomedicínského inženýrství, Univerzita Hradec Králové, se sdružením Hobby robot, se SPŠ aplikované kybernetiky v Hradci Králové, SPŠ Hronov, Dobruška a dalšími.
Vedle výroby učebních pomůcek firma pro zájemce o techniku vyvinula a uvedla do prodeje několik typů náročnějších stavebnic pro sestavování robotických modelů a nabízí k jejich stavbě také speciální díly vyvinuté za tímto účelem, aby skuteční zájemci měli možnost rozšiřovat své modely dle své fantazie a znalostí o nová řešení. Proto jsou podporovány i různé robotické soutěže a soutěže technické tvořivosti a technická zájmová činnost.
Zajímavosti:
Muzeum - Ocelové Město z MERKURu největší stavba tohoto typu na světě
V roce 2000 započala stavba Ocelového Města v Roudnici nad Labem na půdě Jiřího Mládka. Stavba je inspirovaná románem Julese Verna a úžasnou technikou 19. století. Její idea vznikala v duši stavitele už v padesátých letech minulého století. Model této MEGA stavby je umístěn v Muzeu Merkur v Police nad Metují a je zapsán do Guinnessovy knihy rekordů jako největší stavba tohoto druhu na světě.
Současný stav této stavby:
rozměry - 4,5m x5,5m v 2,2m total 24m2
hmotnost - 1200Kg
šrouby a matičky - 320 000 ks tj 160kg
zahájení stavby - rok 2000
Po dokončení této stavby:
rozměry - 5m x12m v 3,2m total 60m2
hmotnost - 5000Kg
šrouby a matičky - 100 000 000 ks tj 500kg
Dokončení stavby - rok 2016
Nějvětší ježek v kleci z MERKURu
Ježek v kleci je patrně v Česku nejznámější hlavolamem, protože hraje důležitou roli v dobrodružné knižní trilogii od Jaroslava Foglara. Má podobu kuličky s různě dlouhými ostny, která je uvnitř válcového pouzdra s různě velkými otvory. Smyslem hlavolamu je vyndat ježka ven z klece.
Ačkoliv se má obecně za to, že hlavolam je výmyslem Jaroslava Foglara, spisovatel se při psaní patrně pouze inspiroval již existujícím hlavolamem. Vůbec poprvé se s ježkem setkáváme ve Spojených státech amerických. Zde si nechal hlavolam na principu ježka v kleci patentovat jistý Clarence A. Worrall 7. dubna 1896. Foglar byl údajně prvním, kdo přišel s myšlenkou šroubovacího ježka.
Poprvé se příběh o Rychlých šípech a ježkovi v kleci objevuje v časopise Mladý hlasatel v období od 30. srpna 1940 do 8. března 1941. Krátce nato se na trhu objevuje první ježek v kleci. Vyráběla ho firma K. M. Moučky a na rozdíl od své knižní předlohy byl dřevěný a nešel rozšroubovat.
Širší čtenářské veřejnosti hlavolam prvně představil Jaroslav Foglar a to ve stínadelském příběhu Záhada hlavolamu. Původním vlastníkem hlavolamu je v románu zámečnický učeň Jan Tleskač, kterému se podařilo ježka z klece vyndat, rozdělil ho na dvě polokoule spojené závitem a do dutiny uvnitř ukryl plánek vlastního vynálezu – létajícího kola. Po Tleskačově smrti se hlavolam stal odznakem moci vůdce vontské organizace. O získání hlavolamu usilují také Foglarovi hlavní hrdinové, chlapecký klub Rychlé šípy, kteří se náhodou dozvěděli o tajemství, které ukrývá.
Otevírací doba: Ceník vstupného:
PONDĚLÍ Zavřeno Rodinné vstupné 140,- Kč
ÚTERÝ 9:00 - 12:00 13:00 - 17:00 hod. Základní vstupné 80,- Kč
STŘEDA: 9:00 - 12:00 13:00 - 17:00 hod. Děti, studenti a senioři 30,- Kč
ČTVRTEK 9:00 - 12:00 13:00 - 17:00 hod. (děti od 3 let, senioři od 60 let)
PÁTEK 9:00 - 12:00 13:00 - 17:00 hod. Rodinné pasy:
SOBOTA 9:00 - 12:00 13:00 - 17:00 hod. 50% sleva na základní vstupné
NEDĚLE 9:00 - 12:00 13:00 - 17:00 hod.
Muzeum Merkur je pro letošní rok otevřeno od 1.dubna 2015.
Muzeum stavebnice MERKUR
Tyršova 341
Police nad Metují
okres Náchod, Královéhradecký kraj
Tel.: +420 491 541 262
Tel.: +420 491 541 227 - mimo otvírací hodiny
E-mail: merkur@merkurtoys.cz
|
|