Park Zdeňka Kopala je výjimečným příkladem sofistikované krajinné architektury jedenadvacátého století, která propojuje hned několik rovin. Chrání blízkou rezidenční čtvrť a budoucí dům seniorů před záplavami z přívalových dešťů, pomáhá udržet vodu v krajině, dává obyvatelům možnost načerpat síly a relaxovat, umožňuje hry a poznávání, nabízí výhledy ze speciálních stanovišť a soustavu cest lemovanou stovkami stromů a keřů. Opravuje chyby minulosti, nově definuje celou lokalitu, dodává jí čerstvou energii. Architektka Eva Wagnerová (spolu s firmou ENVICONS) vytvořila ekonomicky dostupný model k uchopení, který lze uplatnit i jinde. Projekt - tak potřebný v současné, klimaticky rozkolísané době - svým komplexním pojetím dokazuje, že architektura nejsou jenom domy, ale že neméně důležité je i prostředí, jež je obklopuje.