30.09.2012 11:42
-kr-
Zpravodajství
zajímavosti
Zobrazeno
3551x
|
Muzeum hraček v Rychnově nad Kněžnou bylo nyní obohaceno o další významný přírůstek - Vanclovo ruské kolo, sestavené Jiřím Mládkem podle původního návrhu s originálními součástkami ze stavebnice Merkur.
Josef Vancl, „otec“ stavebnice Merkur, byl pro dětské konstruktéry osobností, jakou byli třeba Křižík, Kolben a Ressel pro dospělé. Jde o vyvrcholení letošní návštěvnické sezony muzea hraček, které vzniklo v května 2005 a jež ročně navštíví pět tisíc lidí (letos končí v polovině září). Toto muzeum najdeme ve třech místnostech prvního poschodí historické radnice z roku 1804 na Starém náměstí, v níž Magdalena Dobromila Rettigová dopsala v roce 1825 Domácí kuchařku.
Expozice hraček zahrnuje období od roku 1880 do 60. let 20. století. K vidění jsou hračky převážně německé - výrobci panenek s porcelánovou hlavičkou byli totiž hlavně v Německu kolem Sonnenbergu u Waldhausu - a tradici tam nepřerval totalitní systém jako u nás. Ze vzácných exponátů zde jsou i panenky i české (v okolí Karlových Var bylo 80 porcelánek, které se zabývaly výrobou porcelánových panenek). Další zemí, kde se panenky vyráběly, byla Francie, u nás to byli menšinoví výrobci panenek při porcelánkách, i když jejich těla s kloubovýma rukama a nohama vyráběli domáčtí dělníci. Bohužel takových panenek se zachovalo málo.V tomto muzeu hraček najdeme stovku panenek s porcelánovou hlavou, z jiných materiálů pak dalších sto, k tomu kočárky, pokojíčky, dobové fotografie atd. Příchozího nejspíš překvapí, že byly i panenky charakterové, vyrobené podle skutečného dítěte, či textilní panenky budoárové; tyto "panenky na pohovku", které nebyly určeny ke hraní, byly vždy elegantně, módně oblečené do interiéru 20. a 30. let 20. století. Vyráběly se z látky a jejich oblečení bylo kvalitní a nákladné.
K vidění tu je mj. z přelomu 19. a 20. století nádherná 120 cm vysoká panna s porcelánovou hlavou v dobovém oblečení a další budoárové panenky. Ty byly určeny jen jako dekorace do bohatých domácností a tomu taky odpovídala i výbava panenek, jako bylo převlečení no noc a na vycházky.
V druhé místnosti najdeme exponáty do 30. let 20. století - zaujme dobový pokojíček z roku 1930 s funkčním osvětlením a původním nábytkem. To byla doba, kdy byly běžné celuloidové panenky. Ty se sice vyráběly vedle porcelánových už od přelomu 19. a 20. století, kolem roku 1900 byl celuloid daleko dražší než porcelán. Používaly se i tzv. papírmaše (papierpmache), forma se používala stejná jako u porcelánových, ale plnila se právě touto papírovou masou. Tyto panenky, určené spíš pro chudé děti, byla ale stejně krásné, stejně sdělné jako ty porcelánové, a často měly i mrkací oči. Rozdíl? Tyhle panenky jsou ohrané, s porcelánovými si kolikrát děti ani nesměly hrát. Čeští výrobci úzce spolupracovali s Francií, a tak ty naše české panenky ze 30. let jsou hodně podobné panenkám francouzským. Zaujme i plovoucí panenka (po natočení klíčkem plave).
Ve třetí místnosti jsou k vidění kočárky ze 40., 50. i počátku 60. let, jeden z nich - z 20. let - patřil rodině továrníka z Třebechovic pod Orebem. Dál tu najdeme knihy z 30. let, jako byli Marbulínci, Hráčci, a nechybí Ferda mravenec. A stejně tak kuchyňská linečka jako v té velké kuchyni, co měla maminka, v kuchyňce uhláček, v pokojíčcích kamínka a dokonce tenkostěnný porcelánový servisek.
Expozice je doplněna dobovými fotografiemi, funkčními parními strojky, ten jeden tu předvádí (je na elektriku, získali ho v hodně zbídačelém stavu). Zaujme originální stavebnice Märklin i s původními přebaly, vláček z 50. let, kompletní české Štorchovo loutkové divadlo z doby kolem roku 1930 včetně bedny se zasunutými kulisami. Výčet by byl dlouhý - obchod z roku 1930, který se vyráběl v Ústí nad Orlicí, k tomu pohádkové knížečky reklamy, co se dávaly ke každému zboží (z jedné strany byla reklama, z druhé pohádka), formičky na cukroví, divadélko s plochými loutkami, dřevěné kostky v původní krabici, maňásci, precizně vyrobená panenkovská houpačka z přelomu 19. a 20. století.
Muzeum bylo obohaceno o typicky český fenomén – domácí loutková divadla, zde jsou vystavena čtyři i s dobovou dokumentací, mezi nimi i loutkové divadlo Vojtěcha Suchardy z Nové Paky. V nich bývalo až 130 loutek, třeba i vlk v babiččině čepci. Z přírůstků zaujme i dávno zapomenutá hra Slavní mužové čeští. V expozici návštěvníci najdou i habešánka (jeho prodejem ve 30. letech 20. století podporovali naši lidé Habešany proti italským fašistům) i panenky v podobě Shirley Templové, dětské hvězdy amerického filmu, ale i panenka v podobě jeptišky. Nejen holčičky zaujmou americké papírové vystřihovací panenky i s původní kazetou z přelomu 19. a 20. století. Na ty panenky v dobovém oblečení (vzadu se stojánky) pak děti vystřihávaly a zavěšovaly šatičky. A protože byly vedeny k manuální zručnosti, mohly si je i vyšívat (šatičky byly prodírkovány). Vedle upoutá dětský kloboučnický obchod z doby kolem roku 1910, kdy si dámy hodně kupovaly klobouky; taková prosperující kloboučnictví byla v každém, i menším městečku.
Je tu k vidění i stavebnice z roku 1900 s přebalem, na němž jakýsi profesor přírodovědy má na zádech plechovou schránku, z níž vyskakuje různá havěť. Překvapením pro příchozí je, že tuto plechovou schránku s odklápěcím víčkem tu vidí ve skutečnosti. Připomíná nám, že to byla velmi oblíbená hračka tehdejších dětí, kdy chodily hodně do přírody, odchytávaly různé živočichy a v těchto schránkách si je přinášely domů.
V expozici M. D. Rettigové vidíme i nůžky na zakracování knotů, tzv. kratiknot, dále pak nástroj na vykrajování jádřinců (vytvořil krásnou spirálku) a taky důmyslný louskáček na ořechy (zaklapneme a skořápky se nerozletí po místnosti).
Najdeme tu i kdysi velmi slavné Richterovy kostičky z roku 1880, zvané taky kotvové nebo ankrové (Anker = německy kotva) z Rudolfstadtu. Jejich zvláštností byl patentovaný materiál (v ruce působí jako kámen, přitom šlo o barvený písek a plavenou křídu, která se dávala do forem a sušila za vysokých teplot 8 dnů). Na tehdejší dobu to byla velmi moderní stavebnice, z níž se daly dělat mozaiky a třeba i hlavolamy. Tehdy šlo o nadčasového výrobce, který hodně investoval do inzerce a vydával i nádherné propagační čtyřjazyčné (německy, česky, polsky a maďarsky) barevné letáčky k těmto stavebnicím.
Z hlediska regionálního je tu překvapivá i Boučkova abeceda Mami, už píši (továrnu měl naproti rychnovskému pivovaru) a dětský kočárek osmipérák BESOL, výrobek Kovodružstva Rychnov nad Kněžnou. Ale toho je daleko víc, stačí přijít, muzeum hraček v Rychnově nad Kněžnou se znovu otevře 15. května 2013.
|
|