Upřímně? Sedím tu s rozepsaným článkem o jarních trendech v líčení a najednou mi to přijde úplně nepodstatné. Chuck totiž nebyl jen herec nebo mistr bojových umění. Byl to symbol. Člověk, o kterém jsme si všichni mysleli, že je jediný, kdo dokáže přeprat i čas.

Internet teď zaplavily reakce, které mi vhánějí slzy do očí a zároveň mě nutí se usmívat. Fanoušci mají jasno: „Chuck Norris nezemřel, jen šel konečně zmlátit smrtku.“ Nebo: „Nešel do nebe, nebe přišlo k němu.“ Je neuvěřitelné, jaký nadhled tenhle chlap měl.

Víte, Chuck ty tisíce vtipů o své neporazitelnosti miloval. Sám říkal, že byl ze začátku rozpačitý, ale když pochopil, že je v tom úcta a laskavost, začal ty nejlepší hlášky sám nosit na tričkách. Můj nejoblíbenější? Ten o páce se Supermanem. Prohra v sázce o slipy přes kalhoty je prostě geniální vysvětlení celého DC vesmíru.

Víc než jen "Walker, Texas Ranger"

Měli bychom si ho pamatovat nejen jako toho, kdo napočítal do nekonečna (dvakrát), ale i jako člověka s obrovským srdcem.

• Kickstart Kids: Jeho nadace zachránila tisíce dětí z ulice. Skrze disciplínu bojových umění jim dal šanci na normální život.

• Rodinný typ: I v tom smutném prohlášení rodiny je vidět, že pro ně nebyl ikonou z plakátu, ale milujícím tátou a dědou.

• Bojovník do konce: Ještě tuhle středu trénoval. V osmdesáti šesti letech! To je ta disciplína, kterou nás všechny inspiroval.

Díky za všechno, pane Norrisi. Dnešní skleničku piju na Vás. A jsem si jistá, že i svatý Petr si právě teď radši rychle uklízí u brány, aby tam bylo vzorně naklizeno, až Chuck dorazí.

Vaše Klára (která dneska poprvé neví, co vtipného dodat na závěr)