Plukovník Paulus rovněž detailně zhodnotil stávající kapacity tlakově odolných krytů v České republice a upozornil na zavádění nových technologií do celostátního varovného systému.

Podle vyjádření ředitele Institutu ochrany obyvatelstva, který spadá pod Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, vyžadují moderní hrozby v podobě raket či dronů okamžitou reakci. Primárním bezpečnostním opatřením je proto v současnosti využití přirozených ochranných vlastností budov. Pro většinu populace tak představuje nejúčinnější a nejrychlejší ochranu před útokem nejbližší vhodná stabilní stavba, ať už se jedná o vlastní obydlí, nebo pracoviště.

Tento postup se liší od praxe ve státech, jako jsou Izrael, Finsko či Švýcarsko. V těchto zemích vedl specifický historický vývoj a odlišná legislativa k masivní výstavbě stacionárních krytů, což v českém prostředí není z časového ani ekonomického hlediska aktuálním trendem.

Státní koncepce ochrany se v současné době zaměřuje na takzvané improvizované úkryty. Institut ochrany obyvatelstva se aktivně podílí na přípravě příslušných metodik pro jejich zřizování. Jedná se o předem vytipované a v případě potřeby dodatečně zodolněné prostory, které podle expertů představují aktuálně nejreálnější cestu k plošnému posílení bezpečnosti občanů.

Nezávislý varovný systém a nové technologie

Česká republika v současnosti disponuje robustním Jednotným systémem varování a vyrozumění. Jeho zásadní výhodou je technické zálohování, díky kterému je celý systém schopen plně fungovat i při totálním výpadku elektrické energie, a to po dobu 72 hodin. Další technologickou novinkou v krizové komunikaci státu je postupné zavádění systému Cell Broadcast, který nově umožní plošné varování obyvatelstva prostřednictvím mobilních telefonů.