Přidělovat lidem jména a věcem názvy je něco, co je nám vlastní a přirozené. Mnoho oficiálních názvů si ale přízeň nezíská a lidé jim říkají tak nějak lidově. Ostatně i spoustu lidí známe pod jejich přezdívkami a častokrát ani nevíme, jak se skutečně jmenují. Lanškrounský kulturní dům je pro většinu z nás "kulturák". Brzy se do něj vrátí kulturní život a možná by mohl tuto novou etapu začít i s novým názvem. A jak vznikl LART? O tom jsme si povídali s grafickou designérkou Ivou Návojskou Pechmanovou, architektem Ladislavem Vlachynským i zahradním architektem Zdeňkem Sendrelem. Podoba logotypu LART se zrodila v hlavě talentované grafické designérky Ivy Návojské Pechmanové (*1982). Iva pochází z Brna a také zde působí po ukončení studia na Fakultě výtvarných umění v roce 2007. Během své praxe vytvořila řadu logotypů a vizuálních stylů. Velké množství z nich bylo oceněno v grafických soutěžích. Mezi její nejvýznamnější výtvory patří například vizuální styl města Kroměříž, Moravské zemské knihovny v Brně (pro studio PortaDesign) či vizuální styl Sportovní akademie Zuzany Hejnové. Musím se zeptat každého, koho živí tvůrčí činnost, co je jeho inspirací? Je to asi samotný život! Nemohu být v této otázce příliš konkrétní, neboť mne pokaždé inspiruje a posouvá kupředu něco jiného. Velkou inspirací je pro mne každopádně příroda. Z ní asi čerpáme naprosto všichni, ať už jsme, či nejsme kreativní. Samozřejmě to jsou i umělecké obory, jako architektura, design, malba, fotografie... Také obyčejné věci, které nás obklopují, předměty každodenní potřeby, věci krásné, estetické, ale i neestetické. Nemohu také v tvorbě pominout důležitost emocí. Inspirativní je naprosto vše, jen záleží na úhlu pohledu. Grafický designer by měl umět respektovat, naslouchat, analyzovat a hledat souvislosti. Měl by vycházet z faktů, které zakázka přináší. Pokud tato fakta přijme, stávají se pro něj samotnou inspirací. Jak tomu bylo v případě tvorby logotypu a názvu pro lanškrounský kulturní dům? Název LART je výsledkem debat více lidí zainteresovaných do tohoto projektu. Pokud si dobře vzpomínám, jako první ho vyslovil autor parkových úprav kolem kulturního domu Ing. Zdeněk Sendler. Jsem autorkou pouze vizuální podoby logotypu. Je „LART“ nositelem nějakého významu? Ano, je. Název LART skrývá více významů, které odkazují na město a historii budovy. První slabika „LA“ představuje zkratku města „Lanškroun“ a také zkratku jména zlatníka „Langra“, majitele vily, jež je nedílnou součástí budovy. Vzhledem k tomu, že jde o kulturní dům města, nemohu pominout hru se slovy „ART" – (l’art - umění). Myslím, že se podařilo najít výstižný, lehce zapamatovatelný název, srozumitelný jak zahraničním interpretům a hostům, tak i obyvatelům města, a pevně věřím, že si „LART“ brzy zamilují. A jak vznikala jeho grafická podoba? Při tvorbě logotypu je pro mě často důležitý samotný název, což se stalo i v tomto případě. V okamžiku, kdy jsem název spatřila, mi bylo jasné, že ho mohu vizuálně propojit se samotnou architekturou kulturního domu. K tomu mi posloužilo písmeno „A“. Nově přistavěná část kulturního domu má trojúhelníkový půdorys, proto jsem i písmeno „A“ stylizovala do tvaru trojúhelníku. V ten okamžik mne napadla další asociace - že se Lanškroun nachází v podhůří Orlických hor. Pomocí šikmého tahu jsem protla trojúhelník a tím vytvořila symbol hory se zasněženým vrcholkem. Abych podpořila hru jednotlivých slov a především zvýraznila, že jde o kulturní centrum města, oddělila jsem pomocí grafického prvku písmeno „L“ od „ART“. Po designérské stránce pro mne bylo důležité, aby byl logotyp a vizuální styl centra reprezentativní, působil uměleckým dojmem, byl současný, ale zároveň nadčasový a doplňoval se s architekturou. Zeptala jsem se také na názor architekta Ladislava Vlachyského. Jak se vám líbí "LART"? Líbí. Líbí se mi moc. Název porodily dvě události. To, že v uvolněné debatě (dnes by se řeklo brainstorming) Zdeněk Sendler LART vyslovil, a také to, že město Lanškroun mělo šťastnou ruku při výběru grafika. Paní Návojská Pechmanová je talentovaná a nesmírně pracovitá žena. Výsledné logo je výběrem ze čtyř variant vizuálního stylu, je jednoduché, snadno zapamatovatelné a má svoji výtvarnou sílu. Samo slovo LART, mimo již zmíněné konotace, má mezinárodní přesah a navíc je krátké, jednoslabičné a vyvolává jen dobré představy. S domem, pro který bylo vymyšleno, tvoří dokonalý celek. A můžeme být klidní, že takto označenou budovu si nikdo nesplete s finančním úřadem. Čím déle jsme se projektem zabývali a používali pracovní název kulturní dům, tím více nás toto sousloví štvalo, ať už svými kořeny v nekonečně odporné době před rokem 1989, tak i svojí neohrabaností a nelibozvučností. Obrátila jsem se i na zahradního architekta Zdeňka Sendlera. Pane Sendlere, dva vaši kolegové, se kterými spolupracujete na projektu kulturního domu, se shodli na tom, že vy jste byl první, kdo vyslovil název LART. Iva Návojská Pechmanová nám již vysvětlila význam slova. Co čemu předcházelo? Hledal jste nejdříve symboly a významy a pak přišel onen název, nebo jste z úst intuitivně vypustil „LART“ a pak se snažil připsat mu nějaký význam? Kolegové můj vliv přeceňují, i když jsem potěšen. Debata byla velice spontánní. Kreativní architekti, dvě krásné ženy… Vlivů bylo mnoho. „Kulturák“ jako profláknutá slangová verze kulturního domu se stále nějak vznášel ve vzduchu, cítil jsem to a měl jsem výhodu, že v rámci zahrady jsem s tímto spojením nebyl tak často v kontaktu. Jsem z Brna. Brno je celé založené na zkratkách, „hantec“, brněnská mluva vycházející z němčiny, lokální upravené brněnské češtiny, s vlivem jidiš, romštiny, hanáčtiny, vše smíchané a zdokonalené profesory, jako byl František Kocourek, dává docela dobrý základ pro podobná cvičení, jako byl název pro kulturní stánek v Lanškrouně. Jak nejlépe odpovědět na otázku, kam půjdeme? Je tam zábava, kultura, je to v Lanškrouně, důležitý je i pan továrník Langr, který to vše založil, bude tam také krásná zahrada, park… To chtělo něco úderného, jednoduchého, krátkého, dobře zapamatovatelného. No a vypustil jsem ten LART, asi i mírně ovlivněn land artem, o který se pokoušíme v zahradě.