Českotřebovský pohyblivý betlém byl postaven v roce 1920 pekařem Čeňkem Unzeitigem. Společně se svým bratrancem Janem Resslerem jej pak postupně rozšiřovali a uvedli do pohybu. Změnil se tak na tehdy řečený "chodící betlém". Byl proveden "na míru" do největšího pokoje u Unzeitigů, kde se stavěl pravidelně do šedesátých let. Na rodinný betlém vzpomíná dcera Čeňka Unzeitiga paní Olga Preislerová.... Po snad desetileté přestávce a stavebních úpravách v domě pak betlém několikrát stavěla další generace - vnuci Čeňka Unzeitiga Karel a Zdeněk spolu se synovcem Jiřím Preislerem už v bývalém skladu mouky. Naposledy postavil betlém v roce 1976 Zdeněk Preisler mladší, tehdy jako vysokoškolák. V devadesátých letech se díky nadšencům ve vedení města a muzea betlém opět dostal do centra pozornosti. Město betlém od rodiny odkoupilo do sbírek muzea. Jiřímu Pištorovi se svými spolupracovníky se podařilo betlém opět sestavit a doplnit. Stal se výstavním exponátem v depozitáři muzea v Borku. Veřejnosti byl ovšem přístupný jen o Vánocích a pro značnou vzdálenost od města jej mohlo spatřit jen minimum návštěvníků. Na oči veřejnosti se vrátil do výstavní síně v Kulturním centru před Vánoci v roce 2012. Letos právě stoletý betlém byl vytvořen pro rodinu a její návštěvy, nebyl určen pro dlouhodobý výstavní provoz, na který není ani konstrukčně stavěn. Potřebuje proto neustálou péči a údržbu a vzhledem ke svému stáří by se měl o něho také starat odborník - restaurátor. Nyní je funkční pohyblivý betlém k dispozici ve Výstavní síni Kulturního centra pravidelně vystavován často společně s dalším unikátem, modelem staré městské čtvrti Trávník, vyrobeným v letech 1994-5 trávnickým rodákem Josefem Hubálkem. Oba exponáty vlastně připomínají starý Trávník, který se stal po vybudování sídliště definitivně minulostí. šestnáctiminutové video obsahuje i záběry z montáže betlému v devadesátých letech v depozitáři muzea v Borku a ze stěhování do Kulturního centra před osmi lety. Kamera Libor Vašina, střih Milan Mikolecký, komentář Víta Balcarová.