Anketa k budoucnosti Starého náměstí v Rychnově nad Kněžnou: Obyvatelé požadují více zeleně a méně aut
Staré náměstí v Rychnově nad Kněžnou momentálně připomíná spíše diagnózu než pulzující srdce města. Výsledky čerstvé ankety, ve které se vyjádřilo 187 občanů, hovoří jasnou řečí: lidé své náměstí vnímají jako neuspořádané parkoviště, kterému chybí stín, život a důvod se zastavit.
Nemůžete číst? Pusťte si audio.
Ideální na cesty autem nebo při práci.
Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá výrazná nespokojenost se současnou podobou Starého náměstí v Rychnově nad Kněžnou. Většina respondentů vnímá centrální prostor spíše jako nepřehlednou parkovací plochu, které chybí zeleň, stín a širší nabídka víkendových služeb. Z analýzy sebraných dat plyne jednoznačný požadavek na zklidnění dopravy a vytvoření důstojného místa pro setkávání.
Anketa: Budoucnost Starého náměstí
Analýza postojů a požadavků respondentů (2026)
Stav je pro většinu nevyhovující až „strašný“.
Požadavky na zeleň a vodu
Služby a občanská vybavenost
- 59 % Postrádají pekárny a kavárny
- 72 % Kritizují víkendovou nedostupnost
Preferovaný budoucí režim
Analýza současného stavu a vnímání prostoru
Z dat zřetelně vystupuje paradoxní situace: ačkoliv je náměstí hojně využíváno k parkování vozidel, obyvatelé jej právě kvůli této funkci hodnotí negativně. Nejčastěji zmiňovaným nedostatkem je absence vzrostlé zeleně a stínu, což v letních měsících vede k přehřívání celé zpevněné plochy. Dalším identifikovaným problémem je výrazný útlum aktivity v centru během víkendů. Po uzavření úřadů a bankovních poboček ztrácí náměstí pro většinu obyvatel svou funkci. Historické dominanty, jakými jsou budova radnice nebo kašna, jsou navíc v současnosti vizuálně potlačeny přítomností velkého množství automobilů.
Profil a přání rychnovských občanů
Sociodemografická sonda do života na náměstí
Kdo hlasoval
50 % respondentů bydlí v dochozí vzdálenosti
Hlavní funkce náměstí
Služby-tahouni (Návštěvnost)
Chybějící prvky
Návrhy řešení a koncept sdíleného prostoru
K oživení centrální části města se nabízí několik urbanistických a organizačních opatření. Zvažovanou variantou je zavedení režimu rychloobrátkového parkování s časovým omezením na 30 až 60 minut. Tento krok by měl zamezit dlouhodobému stání vozidel a podpořit dostupnost pro zákazníky místních obchodníků. Klíčovým faktorem pro zajištění víkendového provozu je pak cílená podpora zařízení, jako jsou městské kavárny či komunitní centra s nedělní otevírací dobou.
Více než polovina účastníků ankety se rovněž přiklonila k zavedení takzvaného sdíleného prostoru (Shared Space). Jedná se o urbanistický přístup, při kterém dochází k odstranění tradičních prvků plošného dělení, jako jsou obrubníky, zábradlí či nadbytečné dopravní značení. Všichni účastníci provozu – řidiči, cyklisté i chodci – v tomto režimu sdílejí stejnou plochu, přičemž plynulost a bezpečnost jsou zajišťovány očním kontaktem a vzájemnou ohleduplností. Implementace tohoto konceptu zpravidla vede k přirozenému zpomalení dopravy, vizuálnímu sjednocení místa a celkovému zvýšení bezpečnosti pro všechny věkové skupiny.