V nově zakládaných porostech dominují buk, dub a borovice, které doplňují javor, lípa, jedle, douglaska, olše, jilm i třešeň. „Smrku sázíme do 20 procent, a to zejména na chladnějších a vlhčích stanovištích, které jsou pro něj vhodné,“ vysvětlil Libor Strakoš, výrobně-technický ředitel Lesů ČR, podle něhož je pro ujímání sazenic letošní teplejší jarní i podzimní počasí s dostatkem srážek téměř ideální.
Celkem 54 procent vysazovaných stromků bylo prostokořenných a zbývající množství vypěstovali lesní školkaři v substrátu. Ty se lépe adaptují i ujímají, byť jsou nákladnější.
Přirozená obnova lesa se daří díky několika lesnickým postupům. Jednak tvoří semenáčkům clonu mateřský porost, těm světlomilným zase svědčí otevřené plochy. „Na kalamitních holinách
se přirozeně zmlazují zejména bříza a osika, které poskytují kryt a podporu dalším, klimaticky citlivějším druhům, například buku nebo jedli,“ dodal Strakoš.
Státní podnik Lesy ČR spravuje 1,2 miliony hektarů, tedy necelou polovinu lesů v zemi. V posledních letech obnovuje plochy vytěžené během kůrovcové kalamity a intenzivně přeměňuje monokulturní porosty. Cílem je pěstovat druhově i věkově pestré, a tedy stabilnější lesy.